Horniny, minerály a vnitřní geologické děje, půdy
| Typický ročník | 7. |
| Interval vhodných ročníků | 6.–8. |
| Učivo | minerály, horniny, horninový cyklus, vnitřní geologické děje, litosférické desky, půdy |
| Navazující modul | Vnější geologické děje, geologická období, suroviny a udržitelnost |
| Bezprostřední výsledky učení |
|
| Související RVP výsledky učení |
|
Modul seznamuje žáky se základními informacemi o minerálech, jejich fyzikálních a chemických vlastnostech. Prostor je věnován i horninám, jejich typům a vzájemným přeměnám v rámci horninového cyklu. Uváděné informace mohou být informačním základem např. pro praktické určování těchto přírodnin. V rámci modulu jsou také představeny vnitřní geologické děje. Závěrečná část je věnována půdám – např. jejich vzniku, složení, vlastnostem či souvislostmi se živou i neživou přírodou.
Minerály (též nerosty) jsou stejnorodé přírodniny. Jejich složení lze popsat chemickým vzorcem či značkou (např. halit je chemicky \mathrm{NaCl} – chlorid sodný).
Krystalické a amorfní minerály
Krystalické minerály (a) mají pravidelně uspořádané stavební částice (zpravidla atomy či ionty) a tvoří krystaly. Tvar krystalů je ovlivněn právě uspořádáním stavebních částic do krystalové mřížky. Amorfní minerály (b) mají stavební částice uspořádané nepravidelně a krystaly netvoří.
Chemické vlastnosti minerálů
Chemické vlastnosti minerálů odpovídají chemickým vlastnostem látek, z nichž jsou minerály složené (např. kalcit ochotně reaguje s kyselinou chlorovodíkovou – c).
Fyzikální vlastnosti minerálů
Minerály se rozdělují do skupin podle svého chemického složení. Většinou se jedná o anorganické látky.
Prvky
Některé chemické prvky se v přírodě nacházejí samostatně. Patří mezi ně:
- síra (\mathrm{S}) – Žluté barvy a „pekelného“ zápachu, její výskyt bývá spojen se sopečnou činností.
- uhlík (\mathrm{C}) – Vyskytuje se ve formě grafitu, který se skládá z atomů ve vrstvách, užívá se např. k výrobě tužek. Další forma uhlíku, diamant, je nejtvrdší přírodní minerál.
- zlato (\mathrm{Au}) – Ušlechtilý kov, vyskytuje se např. v křemenných žilách, dříve se získávalo rýžováním. Využívá se pro výrobu elektroniky, v klenotnictví či jako hmotná rezerva.
- stříbro (\mathrm{Ag}) – Má využití při výrobě elektroniky, ve šperkařství či při výrobě zrcadel.
Sulfidy
Sulfidy obsahují sulfidový anion (\mathrm{S^{2-}}). Patří sem:
Horniny a minerály tvoří většinu hmoty Země, ale i další vesmírná tělesa.
Minerály
Minerály (také česky nerosty) tvoří horniny či vyplňují dutiny a pukliny v nich. Jsou to většinou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení jde vyjádřit chemickou značkou či vzorcem: např. křemen (a) je chemicky oxid křemičitý = \mathrm{SiO_2}. Chemické složení minerálů ovlivňuje jejich vlastnosti. Minerály jsou většinou krystalické. Dělí se do skupin podle svého chemického složení (např. prvky, halogenidy, oxidy…).

Horniny
Horniny jsou přírodniny složené z jednoho či více druhů minerálů. Např. žula (e) je tvořena více minerály: křemenem (a), plagioklasem (b), draselným živcem (c) a biotitem (d). V různých částech svého objemu horniny mívají různé vlastnosti, jsou nestejnorodé.
Horniny tvoří geologická tělesa, sestává z nich litosféra. Dělí se na:
Usazené neboli sedimentární horniny vznikají usazováním úlomků hornin a minerálů, částí organismů nebo krystalizací z roztoků. Podle toho se rozdělují na úlomkovité, organogenní a chemogenní (někdy též „chemické“).
Úlomkovité usazeniny
Aby vznikly úlomkovité usazené horniny, musejí nejprve zvětráváním vzniknout úlomky původní horniny. Tyto úlomky mohou být posléze přeneseny, např. vodou či větrem. Na místě usazení mohou zůstat sypké, nebo mohou být zpevněny tmelem. Mezi úlomkovité usazeniny náleží:
- štěrk (a, nezpevněný) a slepenec (b, zpevněný, sestává ze zaoblených úlomků) – Úlomky jsou větší než 2 mm.
- písek (c, nezpevněný) a pískovec (d, zpevněný) – Úlomky v rozměrech zhruba 0,06–2 mm. Pískovec tvoří typická skalní města.
- spraš (e, nezpevněný, ale soudržný) – Z úlomků navátých větrem, spraše vznikaly zejména v ledových dobách.
- jíl (f, nezpevněný) a jílovec (g, zpevněný)
Organogenní usazeniny
Mezi organogenní usazené horniny náleží:
Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Rozdělují se na hlubinné, žilné a výlevné.
Hlubinné vyvřelé horniny
Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů. Struktura hlubinných vyvřelin bývá všesměrná. I hlubinné vyvřelé horniny se mohou objevovat na povrchu díky erozi nadloží či vrásnění. Mezi hlubinné vyvřelé horniny patří například:
- žula (granit) (a) – Obsahuje zejména křemen, živce, slídy (muskovit, biotit). Mívá kvádrovitou odlučnost. V Česku se nalézá např. na Liberecku, na Šumavě, v Krkonoších.
- gabro (b) – Oproti žule tmavší. Co se týká minerálního složení, obsahuje živce, olivín, pyroxen.
Žilné vyvřelé horniny
Žilné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu v puklinách. Příkladem je pegmatit (c).
Přeměněné neboli metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených či jiných přeměněných hornin. Přeměna (metamorfóza) probíhá za zvýšené teploty a tlaku. Tyto podmínky způsobí přestavbu struktury horniny/minerálů, ale nedostačují k úplnému roztavení horniny na magma.
Boční tlak působící na horniny mnohdy vyvolává rovnoběžné uspořádání minerálů, to se označuje jako metamorfní foliace (dříve břidličnatost).
Přeměnou jílovitých usazenin vzniká:
- fylit (a) – Nejméně přeměněný, obvykle hedvábně lesklý.
- svor (b) – Obsahuje šupiny světlé slídy a hrubší zrna křemene. Mnohdy se v něm nacházejí granáty.
- pararula (c) – Ve srovnání se svorem více přeměněná.
Ortorula (d) vzniká přeměnou žuly a podobných hornin.
Přeměnou vápence vzniká mramor (krystalický vápenec, e), který se využívá např. v sochařství či stavebnictví.
Náměty na doplňkové aktivity
Fyzikální a chemické vlastnosti minerálůNa vybraných vzorcích minerálů lze zkoumat jejich vlastnosti. Co se týká pomůcek, využity mohou být např. váhy (výpočet hustoty na základě hmotnosti a daného objemu vzorku), svítilna mobilního telefonu (propustnost světla), vrypové destičky či rub dlaždice (vryp), kladivo (soudržnost), nehet, sklo – např. v podobě podložního sklíčka, diamantový řezák (tvrdost).
Určování/třídění minerálů a horninK dispozici jsou mnohé klíče a přehledy týkající se hornin a minerálů (např. materiály na blog.geoucitel.cz, explorika.cz). Vzhledem k mnohdy omezenému počtu kusů dané přírodniny ve škole lze práci rozdělit do stanovišť pro skupiny. Konkrétní stanoviště se může věnovat např. určitému typu hornin, či jedné hornině/minerálu a vyhledávání souvislostí o nich.
Modelování (vnitřních) geologických dějůRůzné praktické pokusy jsou popsány např. v brožuře od Petra Brože a kol..
PůdyVíce vzorků půdy lze využít např. ke zkoumání propustnosti (měření času, za který proteče vzorkem určené množství vody). V rámci vzorku půdy lze také identifikovat jednotlivé složky půdy (úlomky matečné horniny, zbytky živých organismů aj.).