Kyseliny jsou látky, které jsou schopné odštěpovat kation vodíku (). Hydroxidy (zásady) naopak uvolňují hydroxidový anion (). Přítomnost těchto iontů souvisí s případnými žíravými či korozivními vlastnostmi těchto látek. Slabé či méně koncentrované kyseliny se často nacházejí i v potravinách a živých organizmech (např. citron chutná kysele díky kyselině citronové uvolňující ).

Anorganické kyseliny se rozdělují na bezkyslíkaté (např. kyselina chlorovodíková – ) a kyslíkaté (obsahují v molekulách atomy kyslíku). Vzorce kyslíkatých kyselin lze odvodit reakcí oxidu příslušného oxidačního čísla s vodou:

– Oxid sírový reaguje s vodou, vzniká kyselina sírová.

Mezi anorganické kyseliny patří například:

Hydroxidy (zásady) ve svých molekulách obvykle obsahují hydroxidový anion (), který uvolňují. Jejich názvy sestávají z podstatného jména hydroxid a přídavného jména obsahujícího název prvku sloučeného s hydroxidovou skupinou s koncovkou dle oxidačního čísla. Například je hydroxid sodný (používá se např. k čištění odpadu u umyvadla), hydroxid vápenatý (vzniká reakcí páleného vápna s vodou).

První pomocí při zasažení těla kyselinou či hydroxidem je vymývání postiženého místa vodou.

Informace o kyselosti, zásaditosti a pH najdete v příslušné kapitole, podobně jako informace o organických kyselinách.