Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Umíme to
Němčina
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Umíme fakta
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Příběhy
Pojmy ve větách
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Porozumění
Cvičení na procvičení práce s informacemi (mapy, diagramy, nákresy, videa). Prohlédněte si zadání a doprovodný text a zodpovězte několik otázek, které prověří, zda všemu správně rozumíte.
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Svalstvo
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Buňka obecně
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Prvoci, protisté
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Původ a vývoj člověka
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Vývoj emocí ve skupině
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Grafy nálady v čase
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Asertivita
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Sebepodpora
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Turistické mapy: obecný přehled
Cvičení na základní porozumění turistickým mapám (např. mapové značky, vrstevnice, světové strany).
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Turistické mapy: výlet
Cvičení na práci s turistickými mapami a plánování výletů.
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Vrstevnice
Správné porozumění vrstevnicím je klíčovou dovedností pro práci s mapou. Tato sada obsahuje cvičení zaměřené čistě na procvičení vrstevnic.
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Tematické mapy: Evropa
Sada cvičení využívající pěkně zpracované tematické mapy od Jakuba Mariana.
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Tematické mapy: svět
Rozmanitý mix tematických map světa.
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Říše Inků, Aztéků a Mayů
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Zámořské objevy
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Starověký Řím
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Středověk
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »První světová válka
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »První světová válka: testy
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Příběh československých legionářů
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Svět po první světové válce
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Kmitání pro ZŠ
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Kmitání pro SŠ
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Kinematika (popis pohybu)
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Zapojení elektrických obvodů I
Přidat k oblíbeným
Přidat k mým oblíbeným »Zapojení elektrických obvodů II
Ukázky
Grafy nálady v čase
Značkové oblečení
Z Dušana si ráno spolužáci utahovali v šatně, že nemá značkové oblečení. Dušana to zaskočilo a nevěděl, co má na to říct, připadal si podřadný. V průběhu dne s pocity bojoval, u oběda se mu ulevilo, ale odpoledne jej to opět přemohlo.
Prvky elektrických obvodů
Cívka
Elektrický proud, to jsou zástupy nabitých částic v pohybu. A když se takový náboj pohybuje, vyvolává kolem sebe i magnetické pole.
Každý drát pod proudem tedy kolem sebe má magnetické pole, jen je většinou slabé (1). Když ale drát (s izolací, aby se nezkratoval) začneme motat dokola, magnetické pole kolem středu této smyčky bude sílit (sčítá se magnetické pole nábojů z celé délky navinutého drátu). A právě to je cívka (2) – drát mnohokrát namotaný dokola (3) – součástka se spoustou využití.
Cívka má v onom nehmotném magnetickém poli uloženo mnoho energie (tato úložná kapacita odpovídá hlavnímu parametru cívky – indukčnosti ). Tím pádem funguje nejen jako magnet, ale i jako takový setrvačník obvodu. Zkuste třeba prudce změnit proud v obvodu. Vznikne na ní napětí, které tomu bude bránit a proud klesne pěkně pozvolna. No a když k cívce budeme přibližovat nebo oddalovat magnet, cívka sama bude sama od sebe vyrábět napětí, dokonce i kdyby sama nebyla pod proudem. Je to takzvané indukované napětí.Kostra obecně
Stavba kostí I
Když si prohlížíme kost člověka či zvířete v přírodovědné sbírce či muzeu, jedná se jen o její mrtvý pozůstatek. V živém těle jsou kosti čile pracující a měnící se orgány. Uvnitř většiny kostí se nachází kostní dřeň, kde se tvoří krevní tělíska a buňky podílející se na imunitě. Cévami putuje do kostí krev, ta přivádí živiny a zároveň odnáší zplodiny metabolizmu nebo nová krevní tělíska. Kostní tkáň zajišťuje pevnost kostí a jejich mechanickou odolnost. Neustále se přestavuje. Je v ní velké množství mezibuněčné hmoty, která obsahuje 95 % anorganických sloučenin (sloučeniny vápníku a fosforu, hlavně hydroxyapatit) či protein kolagen. Proteiny (bílkoviny) zajišťují zejména pružnost kostí, bez nich by kosti byly křehké. Povrch kostí kryje okostice (periost), ta se podílí na jejich růstu do šířky a též obsahuje nervová zakončení, která zajistí vnímání bolesti při porušení kosti.