Vztek a jeho funkce
Vztek je reakce na situace, kdy nás něco rozčílí nebo pociťujeme nespravedlnost. Je to varovný signál našeho těla, který nám dává vědět, že naše hranice byly překročeny, podobně jako když hlídací pes začne štěkat, když někdo vstoupí na naše území. Kromě toho, že nás vztek chrání, nám může dávat energii pro řešení problémů.
Frustrace je pocit podobný vzteku. Cítíme ji, když něco nejde tak, jak bychom chtěli, nebo něco nám brání v dosažení našeho cíle.
Kdy můžeme cítit frustraci?
Dítě může cítit frustraci, když se snaží postavit věž z kostek a neustále se mu to nedaří, protože kostky padají.
Křivda je pocit vzteku, který cítíme, když se nám nebo někomu kolem nás děje něco nespravedlivého.
Jak může vypadat křivda?
Když děti vidí, že jeden z nich dostane více sladkostí než ostatní, mohou se cítit naštvané a ukřivděné, protože to vnímají jako nespravedlnost.
Vztek může často vzniknout také tehdy, když někdo překročí naše osobní hranice. Osobní hranice jsou jakýmsi neviditelným ochranným kruhem kolem nás, který určuje, co je pro nás přijatelné a co nikoliv. Může se jednat o tělesný prostor, soukromí nebo i o naše myšlenky a pocity.
Jak může narušení osobní hranice vypadat?
Pokud si někdo bez svolení vezme náš telefon, můžeme cítit vztek, protože byla porušena naše hranice soukromí.
Je důležité naučit se rozumět svým hranicím a hovořit o nich s ostatními, abychom mohli budovat zdravé vztahy založené na vzájemném respektu.
Techniky zvládání vzteku
Zvládání vzteku znamená být si vědomi svých pocitů, a umět je vyjádřit a kontrolovat způsobem, který následně nezpůsobí škodu sobě ani ostatním.
Chápání svého vzteku
Poznání toho, co nás rozčiluje, nám může pomoci předcházet výbuchům vzteku. Například pokud víme, že jsme více podráždění, když máme hlad, můžeme se snažit pravidelně jíst.
Zklidňovací techniky
Když cítíme, že náš vztek roste, můžeme se naučit techniky jako hluboké dýchání, počítání do deseti nebo představování si klidného místa. Můžeme například stisknout míček proti stresu nebo si chvíli hrát s plyšovou hračkou.
Komunikace
Mluvit o tom, co nás štve, může být mnohem účinnější než křičet nebo být agresivní. Asertivní komunikace se dá trénovat.
Například když si spolusedící opakovaně bere věci bez optání, můžeme říct: „Všiml jsem si, že si občas půjčuješ moje věci. Mohl bys mě prosím tě příště říct? Rád ti je půjčím, ale chci vědět, kde co mám.“
Přijetí skutečnosti
Někdy nemůžeme změnit situaci, ale můžeme změnit svůj pohled na ni. Například pokud nás někdo opakovaně štve, můžeme se rozhodnout, že se s touto osobou budeme méně potkávat.
Empatie
Pokoušet se vidět situaci z pohledu druhé osoby může pomoci snížit vztek.
Představme si, že kamarádka v poslední době často ruší plány na poslední chvíli. Můžeme si myslet: „Proč to dělá? To je tak neslušné!“ Ale když se snažíme porozumět a projevit empatii, místo toho bychom mohli říci: „Co se v ní asi děje? Možná má ve škole hodně stresu nebo prochází těžkým obdobím.“
Tento přístup nám může pomoci lépe chápat situaci kamarádky a možná nás i méně naštve, protože chápeme, že její chování nemusí být zaměřené proti nám osobně.
Vytvořením zdravých strategií pro zvládání vzteku můžeme lépe zvládat konflikty, zlepšit naše vztahy a cítit se celkově spokojenější.