Karel IV. žil v letech 1316 až 1378. Jeho rodiči byli Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, který jej pojmenovali Václav. Byl vychováván a vzděláván v Paříži, kde přijal jméno Karel. Již před svou korunovací českým králem spoluvládl se svým otcem. Byl u založení pražského arcibiskupství v roce 1344, při této příležitosti byl položen základní kámen katedrály svatého Víta na Pražském hradě.
Českým králem byl korunován v roce 1347 novou českou korunou vyrobenou podle jeho představ. Svatováclavská koruna je dnes součástí českých korunovačních klenotů. Už na pohřbu byl nazýván Otcem vlasti.
Zakladatelská činnost
Za svého života Karel IV. založil a nechal postavit obrovské množství památek. Za jeho vlády se Praha stala největším středoevropským městem (40 000 lidí). Založil či nechal vybudovat například:
- Nové Město pražské, které obývali primárně Češi (zatímco Staré Město Němci),
- Karlův most pro spojení dvou částí Prahy na místě bývalého Juditina mostu,
- Hradčany, což je čtvrť poblíž Pražského hradu,
- v době hladomoru nechal vystavět v Praze Hladovou zeď,
- hrad Karlštejn, Kašperk či město Karlovy Vary.
V roce 1348 také pomohl založit 1. univerzitu u nás, Karlovu univerzitu v Praze.
Fakulty Karlovy univerzity
Univerzita v Praze měla zprvu čtyři fakulty a to fakultu:
- svobodných umění (dnešní filozofická),
- lékařskou,
- bohosloveckou (či teologickou) a
- právnickou.
Výuka probíhala v kolejích, kde studenti i bydleli, nejslavnější je Karolinum.
České země za vlády Karla IV.
V roce 1348 rozhodl Karel IV. o změně názvu českého království, které je oficiálně nazýváno země Koruny české (existovaly až do roku 1918). Jeho částmi bylo České království, Morava, Slezsko, Horní Lužice, Dolní Lužice, Braniborsko a Horní Falc.
Karel IV. chtěl vyhlásit i svůj zákoník Maiestas Carolina, ale šlechta mu v tom zabránila, protože by král měl mnohem větší moc. Vlastní zákoník tedy nevydal.
Karel IV. císařem
Kromě českého krále byl Karel IV. i císařem Svaté říše římské. V roce 1355 se vydal na korunovační cestu do Říma, během které projel celé území říše. Na uložení říšských korunovačních klenotů nechal vystavět hrad Karlštejn, byla k tomu určena kaple svatého Kříže.
Zlatá bula pro Svatou říši římskou
Během svých cest po Německu nechal Karel IV. zvelebit město Norimberk, například kostel Panny Marie. V tomto městě také vyhlásil Zlatou bulu pro Svatou říši římskou. Ta mimo jiné upravuje volbu císaře. Do této doby byla potřeba kompletní shoda, od této chvíle stačí většina kurfiřtských hlasů. Jako první kurfiřt zahajoval hlasování český král.
Osobní život
Karel IV. měl čtyři manželky – Blanku z Valois, Annu Falckou, Annu Svídnickou a Elišku Pomořanskou, díky sňatkům se mu podařilo značně rozšířil území českého státu. Zároveň mluvil pěti jazyky – česky, latinsky, italsky, německy a francouzsky, což mu výrazně usnadňovalo diplomacii.
Měl tři syny , syn Václav se stal císařem a českým králem, syn Zikmund získal titul polského krále a Jan Zhořelecký byl braniborským markrabětem.