• Dostávají se na český trůn po Přemyslovcích.

Jan Lucemburský

• Prvním panovníkem tohoto rodu u nás. Vzal si v roce 1310 dědičku rodu Přemyslovců Elišku Přemyslovnu.
• Kromě panovníka českých zemí, kde mu náležel titul krále, byl i panovníkem Lucemburska, kde mu náležel titul lucemburský hrabě. Jeho otec Jindřich VII. byl císařem Svaté říše římské.
• V českých dějinách je známý jako „král cizinec“, jeho zahraniční politika byla ale pro český stát výhodná.
• Za jeho vlády bylo trvale připojeno Chebsko, další připojenou částí byla Horní Lužice a slezské knížectví.
• Jeho syn Karel IV. se za jeho vlády stal moravským markrabětem a postupně jeho spoluvládcem. Během této spoluvlády bylo v roce 1344 založeno pražské arcibiskupství a položen základní kámen katedrály svatého Víta.
• Jan Lucemburský umírá v roce 1346 v bitvě stoleté války u Kresčaku.

Karel IV.

• Jeho vláda je detailně rozebrána samostatně zde.

Václav IV.

• Nástupcem Karla IV. je jeho nejstarší syn Václav IV.
• Byl korunován českým králem již ve svých dvou letech a v roce 1376 se stává i císařem Svaté říše římské.
• Za jeho vlády dochází ke krizi církve. Jako císař musel řešit papežské schizma, ale kvůli své nerozhodnosti si zkomplikoval vykonávání svého úřadu.
• Církevní problémy musel řešit i jako český král. Neshody vyvrcholily, když nechal umučit spolupracovníka českého arcibiskupa Jana z Pomuku. Později byl podporovatelem Jana Husa.
• Vznikl proti němu šlechtický odboj, který si říkal panská jednota, jednalo se například o pány z Dubé, z Rožmberka nebo z Hradce. Ti krále dokonce dvakrát zadrželi.
• Šlechta byla podporována Zikmundem, bratrem Václava IV.
• Kvůli komplikacím jak s církví, tak ve vnitřních záležitostech českého státu, byl v roce 1400 sesazen z trůnu císaře Svaté říše římské.
• V roce 1409 vydal Dekret kutnohorský, který umožnil získat Čechům kontrolu nad univerzitou v Praze. Volební hlasy byly rozděleny 3:1 ve prospěch Čechů, jeden hlas měly všechny zbývající národy.
• Umírá v roce 1419 po první pražské defenestraci, říká se, že v reakci na zprávy o události měl mrtvici.

Zikmund Lucemburský

• Nástupcem měl být Zikmund Lucemburský, mladší bratr Václava IV.
• V českých dějinách má přezdívku „liška ryšavá“.
• Byl uherským králem.
• Ten byl v této době již císařem Svaté říše římské. Byl v roce 1419 přijat za moravského markraběte a částí Čechů za českého krále, husité ho ale neuznali až do konce husitských válek. V českých dějinách je toto období nazýváno obdobím mezivládí = interregnum.
• Jako císař požádal papeže o vyhlášení křížových výprav proti husitům.
• Českým králem byl oficiálně uznán až v souvislosti s Basilejskými kompaktáty v roce 1436.
• Umírá již o rok později v roce 1437 bez nástupce.