Pro informace o půdních druzích a typech, složení a vzniku půdy směřujte do sekce Umíme biologii.

Pedosféra je půdní obal Země, též půdní pokryv povrchu Země. Jedná se o nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je nedílnou součástí krajinné sféry, a je základní podmínkou pro život. V pedosféře dochází k recyklaci živin a je tedy zásadní pro výživu velké části organismů. Vrstva půdy dosahuje mocnosti od několika centimetrů po maximálně několik metrů.

Vznik a rozšíření půd na Zemi

Existuje mnoho způsobů, kterými jednotlivé půdy vznikají, nicméně základem je zvětrávání matečné horniny. Jedná se o rozpad na menší a menší částice. Dalšími procesy mohou být podzolizace či humifikace.

Rozšíření různých typů půdy na Zemi je dáno zákonitostmi geografické zonálnosti. Ty určují, že v určité geografické oblasti („zóně“) bude převažovat daný typ půdy. Hlavní faktorem geografické zonálnosti je podnebí oblasti – vznik půd je ovlivněn množstvím přijaté sluneční energie na zemský povrch a množstvím vlhkosti.

Rozmístění půd na Zemi se určuje dvěmi způsoby, a to podle šířkové pásmovitosti (podmíněné podnebnými pásy, tedy vzdáleností od rovníku) a výškové stupňovitosti (podmíněnou nadmořskou výškou).

Ekologické funkce půdy

Půda je z hlediska života na planetě Zemi klíčovým faktorem. Pro život má mnoho funkcí:

• Je místem pro život mnoha organismů (mezi ně patří půdní edafon, tj. soubor organismů žijících v půdě).
• Podílí se na cyklu živin a chemických prvků, např. uhlíku, fosforu, dusíku…
• Podílí se na udržování vody v krajině.
• Je základním zdrojem jiných přírodních zdrojů (dřevo, potraviny).
• Dlouhodobě ukládá uhlík a zmírňuje změnu klimatu.

Vliv člověka na pedosféru

Půda je z hlediska délky doby svého vzniku neobnovitelným, tedy konečným, přírodním zdrojem. 1 cm půdy vzniká zhruba 100–150 let. Lidstvo na půdu vyvíjí tlak, který se neustále zvyšuje a tím půdní obal Země, a důsledkem toho i zdroj svých potravin, nesmírně ohrožuje. To se označuje jako znehodnocování (degradace) půdy.

Mezi lidské činnosti, které půdu ohrožují, patří zábor půdy, přílišné využívání půdy a její vyčerpávání, zhutňování půdy (utužení, kompakce), okyselování (acidifikace), chemické znečištění (kontaminace kvůli nadměrnému hnojení), zasolování nebo desertifikace (rozšiřování pouští v důsledku úbytku rostlinného pokryvu Země).

Půda je též ohrožena půdní erozí, což je proces, při kterém je půda rozrušována, a její částice jsou odnášeny na jiná místa (např. pomocí vody či větru). Půda tak přichází o svrchní, nejúrodnější vrstvu humusu (ornici).