Okrasné a pokojové rostliny lidé pěstují zejména proto, aby zkrášlili své okolí a učinili ho příjemnějším k pobývání. Tyto rostliny jsou obvykle vyšlechtěné, díky umělému výběru a křížení se od svých předků pocházejících z přírody liší např. výraznějšími květy, listy či bujnějším vzrůstem. Také mohou být snazší na pěstování. Rostliny určitých vlastností (vzniklé obvykle šlechtěním) se označují jako odrůdy neboli kultivary.

Jako pokojové se pěstují hlavně tropické a subtropické druhy rostlin, které by venku nepřežily zimu. Vyžadují náležitou péči (např. odpovídající zálivku) i podmínky (např. určitou míru osvětlení). Pokojové rostliny lze mnohdy vegetativně rozmnožovat, např. řízkováním či dělením trsů.

Mezi známé pokojové rostliny patří:

• různé druhy fíkusů, např. Ficus benjamina (a)
• „africká fialka“ (Saintpaulia) (b) – nepříbuzná violkám, lze snadno množit listovými řízky
• difenbachie (c) – jedovatá árónovitá rostlina dekorativní listem
• Phalaenopsis (můrovec) (d) – nejběžnější pěstovaná orchidej, kultivar druhů z Jižní Asie
• klivie (e), hvězdník (f, Hippeastrum, v zahradnictví nepřesně „amarylis“) – jednoděložné rostliny s výraznými květy
• muškáty (pelargonie) (g) – původně z tropů a subtropů Afriky, často pěstované na oknech a balkonech

Doma se též mnohdy pěstují sukulenty (např. kaktusy, aloe…), těm je věnován prostor ve zvláštní kapitole.

Ve venkovních prostorách se pro okrasu pěstují dřeviny i byliny.

Mezi příklady rostlin pěstovaných venku patří:

• třešeň pilovitá (sakura ozdobná) a další sakury (1) – pěstované zejména pro květy
• jírovec maďal (2) – jeho semena jsou kaštany, nepříbuzný kaštanovníku setému, napadán motýlem klíněnkou jírovcovou
• magnolie (šácholany) (3) – mají obvykle výrazné květy se spirálně uspořádaným okvětím
• hortenzie (4) – zbarvení jejich květenství je závislé na vlastnostech půdy
• růže (5) – pěstované jak na záhonech, tak i pro řez
• pivoňky (6) – mohou být křovinné či bylinné, zejména z Asie
• různé cibuloviny, např. tulipány (7), narcisy (8) či modřence (9)