Paprskoploutvé ryby
Paprskoploutvé ryby jsou skupinou vodních obratlovců. Mohou žít ve sladké i slané vodě, případně mezi sladkou a slanou vodou migrovat. Mají obvykle kostěnou kostru. Dýchají žábrami, které jsou kryté kostěnými skřelemi. Kůže ryb je pokryta šupinami a slizem. Ryby mohou mít plynový měchýř, který udržuje pozici těla ve vodě. Mezi smyslové orgány ryb náleží např. hmatové vousy či postranní čára, která umožňuje vnímání proudění vody.
Rozmnožování ryb se nazývá tření. Oplození je vnější, samec vypouští spermie (mlíčí) a samice vajíčka (jikry).
Příklady sladkovodních druhů
- kapr obecný (a) – Přirozeně žije v okolí Černého a Kaspického moře, na území Česka se chová již asi 500 let.
- okoun říční (b) – Má rozdělenou hřbetní ploutev, dravý.
- lín obecný (c) – Žije u dna vod, má oblé ploutve.
- karas obecný (d) – Menší než kapr, vytlačován invazním karasem stříbřitým.
- štika obecná (e) – Dravec s protáhlým tělem.
- sumec velký (f) – Aktivní hlavně v noci, patří mezi největší ryby Evropy.
- pstruh potoční (g) – Jako další lososovití má tukovou ploutvičku, mívá červené skvrny na světlém podkladu.
a – kapr obecný
b – okoun říční
c – lín obecný
d – karas obecný
e – štika obecná
f – sumec velký
g – pstruh obecný
Příklady migrujících a mořských druhů
Losos obecný (1) žije po většinu života v moři, za účelem rozmnožování migruje do řek. Úhoř říční (2) má hadovité tělo, za rozmnožováním migruje ze sladkých vod Evropy do Sargasového moře.
- sleď obecný (3) – Připravují se z něj např. závitky (zavináče).
- treska obecná (4) – Dravá ryba chladných moří, často zpracovávána na filety.
- různé druhy tuňáků (5)
- sardinka obecná (6) – Často konzervována.
- koníček mořský (7) – Má netypický tvar těla a chápavý ocas, jikry se vyvíjejí v břišním vaku samce.
- klaun očkatý (8) – Žije v mutualistickém (vzájemně prospěšném) vztahu se sasankami.
1 – losos obecný
2 – úhoř říční
3 – sleď obecný
4 – treska obecná
5 – tuňák
6 – sardinka obecná
7 – koníček mořský
8 – klaun očkatý
Je člověk ryba?
Mezi „ryby“ se historicky řadily paprskoploutvé ryby (o těch je tato kapitola, většina běžných ryb) a vodní svaloploutví.
Mezi svaloploutvé patří např. latimérie, ale také čtyřnožci včetně člověka. Pokud bychom tedy jako ryby nebrali pouze vodní organizmy a zahrnuli bychom celou skupinu svaloploutvých, mohli bychom prohlásit, že člověk je ryba. Koneckonců, např. končetiny čtyřnožců (včetně člověka) vznikly přeměnou ploutví jejich „rybích“ předků.
Zavřít