Pavoukovci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Patří do kmene členovci a podkmene klepítkatci. Mezi pavoukovce se řadí pavouci, sekáči, roztoči, štíři, štírci a další. Jsou převážně suchozemští. Mají obvykle 6 párů končetin: 1. pár je přeměněn na klepítka (chelicery), 2. pár na makadla (pedipalpy), 4 páry končetin jsou kráčivé.

Pavouci jsou draví (mimo drobné výjimky). Jako další pavoukovci mají 4 páry kráčivých končetin (nohou). Mají obvykle 8 (či 6) očí. Pavouci pomocí snovacích bradavek na konci zadečku produkují pavučinové vlákno. To může sloužit k vytváření pavučin, ale také např. kokonů chránících vajíčka a mláďata. Hlavohruď je se zadečkem u pavouků spojena (tenkou) stopkou. Pavouci ochromují kořist pomocí klepítek, do nichž ústí jedové žlázy. Následně do kořisti vypouštějí trávicí enzymy, což zajišťuje mimotělní trávení. Natrávenou kořist přijímají většinou v tekutém stavu.

Samice pavouků jsou obvykle větší než samci. Mezi zástupce pavouků náleží například:

• křižák obecný (a) – tvoří svislé kruhové sítě, na zadečku má typický kříž
• křižák pruhovaný (b) – z teplejších oblastí se rozšířil do celého Česka; zejména na loukách, má výstražné žluto-černé zbarvení
• vodouch stříbřitý (c) – pavouk přizpůsobený životu ve vodě (zde si tvoří zvon naplněný vzduchem)
• třesavka (d) – původně ze Středomoří, obývá domácnosti
• sklípkani (e) – zejména v subtropech a tropech, hrabou si nory; mnohé druhy se dají chovat
• pokoutníci – pokoutník tmavý (f) či méně častý pokoutník domácí žijí v blízkosti člověka, stavějí si pavučiny v rozích místností
• běžníci (g) – často mají maskovací zbarvení, loví opylovače na květech; mláďata při babím létu létají vzduchem na pavučinových vláknech

Jen velké druhy pavouků (např. zápřednice jedovatá – h) mají dostatečně rozměrná klepítka na to, aby prokousli lidskou kůži. Drtivá většina běžných druhů v Česku je pro člověka neškodná. Pavouci v domácnostech naopak loví různé nevítané živočichy.

Sekáči mají hlavohruď se zadečkem srostlou celou šíří. Na rozdíl od pavouků nestaví sítě a mají pouze 2 oči. Mnohdy mají dlouhé nohy. Ty dokáží v případě ohrožení odlomit (tomu se říká autotomie), hýbající se odlomená končetina může „zdržet“ predátora. Mezi zástupce sekáčů náleží sekáč domácí (1).

Roztoči jsou obvykle drobní. Žijí různými způsoby života. Náleží mezi ně například:

• klíště obecné (2) – samičky sají krev obratlovců, přenáší např. bakterie způsobující lymskou boreliózu či viry způsobující klíšťovou encefalitidu (proti ní lze očkovat)
• kleštík včelí (kleštík zhoubný) (3) – nepůvodní v Česku (zavlečen koncem 20. století), parazituje na včele medonosné

Štíři (4) žijí zejména v tropech a subtropech. Makadla mají zakončena klepety, na konci článkovaného zadečku mají jedový osten. Štírci (5) dosahují menších rozměrů než štíři (v řádu milimetrů), nemají jedovou žlázu na konci zadečku.