Husitské války probíhaly na území českých zemí v letech 1419–1434 mezi husity, stoupenci učení Jana Husa upáleného za své učení v roce 1415 v Kostnici, a katolíky. Husité usilovali o reformu církve a její přiblížení obyčejným lidem. Náboženská reformace v českých zemích tak začala o století dříve než v zbytku Evropy.

Počátky husitských válek

Začátek husitských válek je spojen s první pražskou defenestrací, která se stala na Novoměstské radnici v Praze 30. července 1419. V tento den zuřivý dav vyhodil z jejích oken konšely, kteří nepodporovali myšlenky husitského učení.

Po této události zemřel český král Václav IV. a jeho nástupcem se stal jeho bratr Zikmund, který byl zároveň císařem Svaté říše římské. Čeští šlechtici, ale odmítli jeho volbu a české země byly až do roku 1436 bez krále. Tomuto období se říká bezvládí, tedy interregnum.

Čtyři pražské artikuly

Společným programem husitů byly čtyři pražské artikuly:

1. přijímání pod obojí,
2. povinnost trestat smrtelné hříchy,
3. svobodné kázání božího slova,
4. zákaz světského panování kněží (církev nesmí vlastnit pozemky).

Průběh bojů

Zikmund Lucemburský se jako císař Svaté říše římské postavil se do čela křížových výprav proti husitům, které vyhlásil papež. V průběhu husitské revoluce jich proběhlo celkem pět.

V roce 1420 došlo k první bitvě husitských válek a to u Sudoměře, byla při ní použita vozová hradba a vyhráli ji husité. První křížová výprava proběhla v létě 1420, čítala asi 30 000 křižáků. Husité se proti nim postavili ve dvou bitvách na Vyšehradě a na Vítkově. Obě dvě bitvy vyhráli husité.

V roce 1421 se konal sněm v Čáslavi, který potvrdil odmítnutí Zikmunda Lucemburského na český trůn a přijal oficiálně čtyři pražské artikuly jako husitský program.

V roce 1431 v čele páté křížové výpravy stanul kardinál Cesarini, ten se zúčastnil i bitvy u Domažlic, při které prý křižáci utekli před samotnou bitvou, protože se zalekli husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci.

Konec husitských válek a jejich důsledky

V této době došlo k rozkolu mezi husity. Jedna část chtěla dlouhou válku ukončit, dnes jim říkáme umírnění husité. Takzvaní radikální husité chtěli dál pokračovat v bojích až do úplného vítězství.

Tyto dvě skupiny se proti sobě postavily v poslední bitvě husitských válek, v roce 1434, v bitvě u Lipan. Vítězně z ní vyšli umírnění husité a husitské války touto událostí končí.

V roce 1436 byla přijata Basilejská kompaktáta, která byla vyhlášena v Jihlavě. Ta ustanovila Zikmunda Lucemburského českým králem a zároveň povolila českým husitům přijímání pod obojí.