Louky obhospodařuje člověk a pravidelně je seče či kosí, díky čemuž zde rostou prakticky jen byliny. Pastviny jsou spásané hospodářskými zvířaty. Na loukách i pastvinách převažují trávy (čeleď lipnicovité).

Mezi rostliny luk a pastvin náleží například:

• pryskyřníky (a) – jedovaté, většinou žlutě kvetoucí se složenými listy
• řebříček obecný (b) – má členěné listy a bílá květenství
• šalvěj luční (c) – má fialové souměrné květy, v teplejších oblastech
• zběhovec plazivý (d) – vytváří plazivé výběžky, kvete modře
• ocún jesenní (e) – prudce jedovatý, kvete na podzim, listy raší a plody se dostávají nad zem na jaře
• zvonek rozkladitý (f) – má fialovou korunu z 5 srostlých lístků
• jetel luční (g) – kvete růžově, jetel plazivý (h) – kvete bíle, jetele jsou typické trojčetnými listy
• kohoutek luční (i) – má čtyřklané růžové korunní lístky
• pampelišky (j) – žlutě kvetoucí, nažky mají chmýr a šíří se větrem
• kopretina bílá (k) – má žluté trubkovité květy vprostřed a bílé jazykovité na okraji úboru
• sedmikráska obecná (l) – menší než kopretina, má obvejčité listy v přízemní růžici, dobře snáší sešlap
• lipnice luční (m) – běžná tráva, květenstvím je lata tvaru jehlanu
• jílek vytrvalý (n) – běžná tráva, květenství jsou štíhlé klasy, společně s lipnicí se používá do travních směsí (i na fotbalová hřiště)

Na loukách rostou též orchideje (např. prstnatec májový), ty obvykle vyžadují specifické prostředí a patřičnou péči o něj.

Stepi jsou oblasti s přirozeným bezlesím, v Česku se jedná o nepříliš hojný ekosystém. Často hostí zvláště chráněné druhy rostlin.

Mezi rostliny na stepích náleží:

• koniklece – koniklec luční (I) – tmavě fialové květy, v Čechách i na Moravě, koniklec velkokvětý (II) – světle fialové květy, na Moravě
• hlaváček jarní (III) – má rozměrné žluté květy
• kavyl Ivanův (IV) – tráva, její plody mají péřité osiny
• hvozdík kartouzek (V) – má růžové zubaté korunní lístky
• katrán tatarský (VI) – na jižní Moravě, po dozrání plodů je kutálen větrem po krajině (stepní běžec)

Rumiště jsou místa, která vznikla přičiněním člověka a rostliny je postupně osidlují. Může se jednat o skládku stavebního odpadu, nakupení zeminy, zbořeniště aj.

Do vegetace rumišť, křovin, strání či okrajů cest náleží například:

• třezalka tečkovaná (1) – má žluté květy se 3 skupinami tyčinek a siličné nádržky v listech
• mateřídoušky (2) – na výslunných místech, aromatické
• bodlák obecný (3) – má ostnité listy a stonky, růžová květenství a nažky přenášené větrem
• vlaštovičník větší (4) – má 4četné žluté květy, roní oranžový latex
• čekanka obecná (5) – modré úbory, ze šlechtěné čekanky se dělá náhražka kávy
• podběl obecný (6) – brzy zjara kvete žlutými úbory, později vyraší rozměrné listy
• lopuch plstnatý (7) – má plodenství s háčky (přenášení na srsti/peří živočichů)
• hluchavka bílá (8) – bílé souměrné květy, křižmostojné listy
• kopřiva dvoudomá (9) – podobná hluchavce, avšak má žahavé trichomy a opyluje ji vítr
• heřmánek pravý (10) – má úbory s vyklenutým a dutým květním lůžkem, léčivý

Na rumištích a podobných místech se často vyskytují invazní rostliny, jako např. trnovník akát, bolševník velkolepý nebo křídlatky.