
Aromatické uhlovodíky

Aromatické uhlovodíky obsahují aspoň jedno aromatické jádro – delokalizovaný systém π elektronů. Zjednodušeně řečeno: elektrony, které by za normálních okolností tvořily část dvojné vazby na určitém místě, jsou rovnoměrně rozprostřeny v kruhu. To zajišťuje aromatickým uhlovodíkům mimořádnou stálost.
Tyto látky obvykle mají specifický zápach. Bývají velmi těkavé (proto se často používají jako rozpouštědla), zároveň bývají nebezpečné pro zdraví.
Příklady aromatických uhlovodíků jsou:
Název |
Vzorec |
Informace |
benzen |
 |
Bezbarvá kapalina, toxická, karcinogenní. Nepolární rozpouštědlo. |
methylbenzen (triviálně toluen) |
 |
Aromatické jádro s navázanou methylovou skupinou, poněkud méně toxický než benzen. Rozpouštědlo. Zneužíván jako inhalační droga. |
ethenylbenzen (triviálně styren) |
 |
Jeho polymerací vzniká plast polystyren. |
naftalen |
 |
Bílá krystalická pevná látka s typickým zápachem, dříve používán k hubení/odpuzování molů. |
Při hoření organických látek mohou vznikat polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzo[a]pyren sestávající z pěti aromatických jader). Tyto látky jsou značně nebezpečné pro zdraví, nacházejí se např. v cigaretovém kouři, spalinách z dopravních prostředků (jsou součástí smogu) či v grilovaných/připálených potravinách.
Obvyklou reakcí aromatických uhlovodíků je elektrofilní substituce (dochází k náhradě H na aromatickém jádře).
Zavřít