Doba bronzová

• Pojmenování toto období dal počátek využívání bronzu, tedy slitiny již dříve používané mědi a cínu, která je pevnější a snáze zpracovatelná než samotná měď.
• Samotné získávání mědi a cínu, a tím i bronzu, je technologicky velmi náročné a vyžaduje nejen rozsáhlý obchod, ale i jiný styl organizace práce i společnosti, ve které se oddělují minimálně zemědělci od horníků a hutníků.
• Narůstá počet prozkoumaných pohřebišť, v průběhu doby bronzové se pohřbívalo jak kostrově, tak žárově. Pohřby se objevují i na sídlištích.
• Objevují se různé typy obydlí i sídlišť, jak otevřených, tak opevněných.

Doba železná

Doba halštatská

• S počátkem starší doby železné se společně s bronzem a jinými drahými kovy začíná využívat i jeden pro čistě praktické účely – železo. Lidé však nadále preferovali bronz.
• Existenci elit můžeme na základě výrazně vybavených hrobů předpokládat už od eneolitu. V tomto období mají charakteristickou podobu pohřbů s vozy, bronzovými nádobami a další bohatou výbavou.
• Nejen nálezy z bohatých hrobů dokládají také rozsáhlý dálkový obchod a směnu předmětů. Příkladem může být i lokalita, po které se období jmenuje, tedy Hallstatt v Rakousku, kde se v rozsáhlých dolech těžila sůl jakožto významný konzervant.

Doba laténská

• Mladší dobu železnou a pro ni charakteristickou laténskou kulturu spojujeme s Kelty, prvním historicky pojmenovaným etnikem u nás (píší o nich antičtí autoři). Jejich kulturu nebo její vliv nacházíme v podstatné části Evropy, primárně v prostoru na sever od Alp.
  • Usuzuje se, že Bójové, keltský kmen popsaný antickými autory, sídlil právě v dnešním Česku. Od tohoto názvu pak mohl vzniknout dnešní latinský název pro toto území Bohemia.
• Toto období s sebou přineslo mnoho technologických změn. Jmenovitě na našem území jde o:
  • spolu s rozvojem hutnictví se železo ustálilo jako běžně zpracovávaný kov, hlavně pro praktické účely (například nože, sekery, dělali se z něj ale i meče),
  • poprvé se na našem území objevují mince (statéry, lidově nazývané duhovky),
  • nacházíme pozůstatky po zpracování skla do podoby korálků či náramků, často spolu s precizní prací s dalšími drahými kovy,
  • v pozdější fázi se prvně setkáváme i s používáním hrnčířského kruhu.
• Polyteistické náboženství, tedy víru ve více bohů, předpokládáme v průběhu celého pravěku. Díky písemným záznamům antických autorů víme, že o keltské náboženství pečovali druidové.
• Na konci tohoto období Keltové opustili svá otevřená sídliště a budovali tzv. oppida, tedy opevněná organizovaná sídliště obvykle na kopci. Spolu se zánikem posledních oppid krátce před přelomem letopočtu Keltové z našeho území mizí.

Doba římská

• Okolo přelomu letopočtu až do 4. stol. n. l. bylo charakteristické dominancí Říma i ve středoevropském prostoru. Na našem území v této době sídlí germánské kmeny Markomanů a Kvádů.
• V čele Markomanů stojí na počátku tohoto období Marobud, jehož Markomanská říše byla krátce po přelomu letopočtu dobyta.
• Boje s Římany se na naše území, tentokrát na Moravu, vrací v 2. polovině 2. století v podobě tzv. markomanských válek, které s Germány vedl římský císař Marcus Aurelius.
• Z archeologického pohledu došlo oproti dřívějšímu období k úpadku. Zmizelo využívání hrnčířského kruhu i některé další technologie, objevuje se však daleko více zboží dovezeného z Římské říše.

Doba stěhování národů

• Z 5. a 6. století n. l. se nese ve znamení opakovaných migrací napříč celou Evropou. Ta je zapříčiněna nejen pádem Západořímské říše, ale i vpádem Hunů z východu. Germánské kmeny míří na západ, kde postupně zakládají první státy. Na naše území se postupně dostávají první Slované.