Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Umíme to
Němčina
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Označování
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Rozhodovačka
Lipidy
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
WGG
QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
Lipidy
Lipidy jsou skupinou látek nepolární povahy, jsou obvykle nerozpustné ve vodě. Patří mezi ně tuky, steroly, fosfolipidy nebo vosky.
Tuky (a související)
Molekuly tuků v základu sestávají z části pocházející z propan-1,2,3-triolu (glycerolu) a zpravidla ze 3 zbytků mastných kyselin (proto se také označují jako triacylglyceroly, chemicky jde o estery mastných kyselin). Mastné kyseliny jsou zpravidla vyšší karboxylové kyseliny. Mohou být:
- nasycené – Obsahují v uhlíkovém řetězci jen jednoduché vazby. Tuky s převahou těchto mastných kyselin jsou při pokojové teplotě zpravidla tuhé. Patří sem např. kyselina stearová či palmitová.
- nenasycené – Obsahují v uhlíkovém řetězci dvojné vazby. Tuky s převahou těchto mastných kyselin jsou při pokojové teplotě zpravidla tekuté (oleje). Patří sem např. kyselina olejová.
Funkce tuků v živých organizmech
Tuky se v živých organizmech podílejí na tepelné izolaci, jsou to významné zásobní látky (mezi běžnými živinami na jednotku hmotnosti obsahují nejvíc energie), mohou chránit orgány (např. ledviny) či určité části těla (např. myelinová pochva na výběžcích neuronů sestává zčásti z tuku). V tucích jsou rozpustné některé vitaminy. Fosfolipidy (látky příbuzné tukům, obsahují v molekule zbytek kyseliny fosforečné) jsou zásadní součástí membrán buněk.
Cholesterol
Cholesterol je látka steroidní povahy. Společně s proteiny a tuky tvoří váčky, které přesouvají tuky po těle. Zvýšená hladina těchto částic (zejména LDL = low density lipoprotein) vede k usazování tuků na stěnách cév, což zvyšuje např. riziko cévní mozkové příhody či srdečního infarktu. Cholesterol je také přirozenou součástí buněčných membrán. Je to výchozí látka pro tvorbu steroidních hormonů (v lidském těle např. testosteron, estrogeny, progesteron, kortizol).
Žluknutí je rozklad molekul tuků, často vlivem činnosti bakterií.
Tuky lze získávat ze živočichů (např. sádlo či lůj z podkožního tuku, máslo z mléka, rybí tuk) i rostlin (zejména z plodů a semen, např. palma olejná, slunečnice, řepka, olivovník, kokosovník).
Ztužování tuků
Ztužování tuků je přeměna kapalného oleje na pevný tuk. Provádí se díky hydrogenaci (reakci s vodíkem, dojde k přeměně dvojných vazeb v mastných kyselinách na jednoduché), pro získání tuku specifické konzistence lze dále provádět transesterifikaci (výměnu mastných kyselin mezi molekulami tuků). Díky ztužení vznikají např. margaríny či různé tuky na pečení.
Vosky
Vosky jsou estery mastných kyselin a jednosytných alkoholů s vyšším počtem atomů uhlíku. Příkladem je včelí vosk či vosky tvořící kutikulu rostlin (výrazná je zvláště u sukulentů, které díky ní zamezují ztrátám vody). Vosky jsou významnou součástí lanolinu, který se získává z ovce domácí a používá se v kosmetice či kožních léčivech.
Lipidy (lehké)
Vyřešeno:
