Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly – pásky s chitinovými zuby (mimo mlžů). Mezi měkkýše se řadí plži, mlži a hlavonožci, ale také další méně početné skupiny (ze současných červovci, chroustnatky, přílipkovci, kelnatky). Měkkýši se zabývá vědní obor malakologie.

Plži mohou žít ve slané i sladké vodě či na souši. Jejich schránkou je obvykle spirálně stočená ulita. Mezi plže patří například:

• hlemýžď zahradní (a) – největší ulitnatý plž původní v Česku, na zimu si vytváří vápenaté víčko v ústí schránky, zimuje v zemi; konzumovaný druh; podobně jako další plži je hermafrodit, k rozmnožování jsou ale třeba dva jedinci
• páskovka keřová (b) – menší než hlemýžď zahradní, má obvykle páskovanou ulitu (ta ale může být i žlutá či růžová)
• plovatka bahenní (c) – sladkovodní (zejména ve stojatých vodách), má špičatou ulitu
• bahnatka malá (d) – sladkovodní, mezihostitelem motolice jaterní
• okružák ploský (e) – sladkovodní, má zploštělou, terčovitou ulitu

a – hlemýžď zahradní

b – páskovka keřová

c – plovatka bahenní

d – bahnatka malá

e – okružák ploský

• slimák největší (f) – nahý plž, jako další slimáci má lištu (kýl) v zadní části těla
• plzák španělský (g) – nahý plž, invazní organizmus pocházející z jihozápadní Evropy, dospělci hnědí až červenohnědí, často v blízkosti člověka; podobný původní plzák lesní (h) má obvykle méně „špinavé“ zbarvení, žije ve vlhkých lesích
• achatina žravá (i) – z Afriky, chována doma
• ostranky (j) – draví mořští plži, ve starověku využívány jako zdroj purpurového barviva

f – slimák největší

g – plzák španělský

h – plzák lesní

i – achatina žravá

j – ostranka jaderská