Mlži žijí ve slané či sladké vodě. Jejich schránka sestává ze dvou lastur, které se mohou otevírat a zavírat. Lastury jsou spojené vazem (jeho tah lastury otevírá), schránku naopak uzavírají svaly. Mlži se obvykle živí filtrováním drobných částeček z vody. Mají nepřímý vývoj, larvy sladkovodních druhů často parazitují na žábrách ryb. Do skupiny mlžů náleží například:

• škeble rybničná (1), škeble říční (2) – Velcí sladkovodní mlži s tenkostěnnými lasturami.
• ústřice jedlá (3) – Běžný konzumovaný mořský druh, chována i uměle.
• perlotvorka mořská (4) – Typická tvořením perel, tělíska (např. zrnka písku) vniklá do schránky jsou obalována perletí.
• další mořské druhy, jako např. slávka jedlá (5) s nesouměrnými modrošedými lasturami; srdcovka (6); hřebenatka (7); zéva obrovská (8) patřící mezi největší mlže

1 – škeble rybničná

2 – škeble říční

3 – ústřice jedlá

4 – perlotvorka mořská

5 – slávka jedlá

6 – srdcovka jedlá

7 – hřebenatka

8 – zéva obrovská

Hlavonožci jsou výlučně mořští, živí se dravě. Mimo loděnky mají redukovanou schránku. Pohybují se pomocí chapadel, ploutevního lemu či vypouštění vody (reaktivní způsob pohybu). Mezi hlavonožce náleží například:

• chobotnice pobřežní (I) – Velmi inteligentní, žere např. korýše či jiné měkkýše.
• sépie obecná (II) – Schránku má redukovanou v sépiovou kost (zdroj vápníku např. pro exotické ptactvo).
• krakatice obrovská (III) – Včetně chapadel až 20m délky, možná předloha pro bájného krakena.

I – chobotnice pobřežní

II – sépie obecná

III – krakatice obrovská