Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Rozhodovačka
Mnichovská dohoda a druhá republika
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
2NP
QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
Mnichovská dohoda a druhá republika
Mnichovská dohoda
Události vedoucí k podpisu Mnichovské dohody
- Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 začalo Německo prosazovat agresivní a expanzivní zahraniční politiku s cílem sjednotit Němce do jedné říše.
- Velká Británie a Francie Německu ustupovaly, uplatňovaly tzv. politiku appeasementu ve snaze zabránit další válce.
Právo národů na sebeurčení
Koncept, že každý národ by měl mít svůj vlastní stát, pochází z 19. století. V Evropě se plně uplatnil na konci 1. světové války, který na základě tohoto práva vzniklo při rozpadu mnohonárodnostního Rakouska-Uherska i Československo. Na některých územích Československa však převažovalo obyvatelstvo jiného národa, např. Němci v Sudetech či Maďaři na jižním Slovensku.
Právo národů na sebeurčení byl jedním z hlavních argumentů pro Hitlerovu expanzivní politiku.
- V československém pohraničí při Německu (tzv. Sudetech) od vzniku Československa převažovali Němci nad Čechoslováky. V parlamentu je zastupovala Sudetoněmecká strana (SdP) vedená Konrádem Henleinem.
- SdP se postupně radikalizovala a začala podporovat Hitlerovy záměry. V dubnu 1938 předložila československé vládě soubor požadavků týkající se sudetských Němců, který byl cíleně formulován tak, aby jej nebylo možné přijmout.
Karlovarský program
Karlovarský program byl seznam požadavků, které vyhlásil Henlein po sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech. Směřoval je na československou vládu a to za masivní podpory sudetských Němců.
Samotné body programu vycházely z domluvy s Hitlerem. Byly cíleně formulovány tak, aby jejich (byť velmi nepravděpodobné) přijetí výrazně narušilo základní principy demokratického právního státu a samotnou suverenitu Československa. Jejich očekávané nepřijetí celý spor vygradovalo, čehož dokázalo Německo využít v politických jednáních.
Mise lorda Runcimana
V létě 1938 vzrostl tlak na Československo jak ze strany Německa, tak ze strany Francie a Velké Británie, které se snažily za každou cenu udržet mír. Jmenovaly proto pozorovatele, lorda Runcimana, který měl nalézt kompromis mezi československou vládou a sudetskými Němci po odmítnutí Karlovarského programu.
Po jednáních s československou vládou i sudetskými Němci lord Runciman doporučil odstoupení Sudet Německu. Československá vláda následně byla ochotná přistoupit na požadavky Karlovarského programu, které však v dané situaci již byly málo.
- Situace se vyostřila v září 1938 po Hitlerových hrozbách vojenského zásahu.
- Československo vyhlásilo všeobecnou mobilizaci a připravovalo se bránit své hranice.
Mnichovská konference a její následky
- Mnichovská dohoda byla podepsána 30. září 1938 v Mnichově.
- Německo zastoupené Adolfem Hitlerem, Itálie (Benito Mussolini), Francie (Édouard Daladier) a Velká Británie (Neville Chamberlain) v ní stvrzují pod nátlakem již dříve ústně dojednané odstoupení Sudet Německu a jeho konkrétní podmínky.
- Po vzoru Německa požadovalo a získalo území se svými menšinami na úkol Československa i Polsko a Maďarsko.
- Prezident Edvard Beneš po podpisu Mnichovské dohody odstoupil ze své funkce, novým prezidentem se stal Emil Hácha.
- Mobilizace byla odvolána, vojáci se bez boje vrátili z pohraničí domů. Ve československé společnosti zavládl pocit zoufalství.
Fall Grün
Německo bylo připraveno získat daná území i vojensky. Plán vojenského útoku na Československo nazvaný Fall Grün existoval od roku 1937. K jeho realizaci nakonec nikdy nedošlo. Německo svých cílů v září 1938 dosáhlo politicky skrze Mnichovskou dohodu a později již nebyl potřeba, neboť ztrátou Sudet přišlo Československo i o většinu svých pohraničních opevnění potřebných pro účinnou obranu.
Druhá republika
- Druhá republika je zažitý název pro Česko-Slovensko v období od 1. října 1938 do 15. března 1939. Její území bylo oproti republice tak, jak vznikla v roce 1918, zmenšeno o oblast Sudet, části pohraničí s Polskem a jižní části Slovenska.
- Země řešila nával uprchlíků z odevzdaného pohraničí. Ztratila mimo třetinu svého území množství průmyslu a veškeré opevnění budované pro případ útoku z Německa. Železniční tratě v zemi byly často přerušeny přejezdem přes jiný stát.
- V zemi narůstal počet národnostních sporů, potyček a provokací.
- V důsledku krize došlo k rozpadu demokratických principů ve státě, moc byla přenechána v rukách prezidenta a vlády, bez kontroly parlamentem.
- 14. března 1939 Slovensko vyhlásilo samostatný Slovenský stát.
- 15. března 1939 byl zbytek republiky obsazen německými vojsky. Vznikl tak Protektorát Čechy a Morava.
Mnichovská dohoda a druhá republika (těžké)
Vyřešeno:
