Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Proteiny
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
WK3
Sdílet
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

WK3
umime.to/WK3

Nastavení cvičení


Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/WK3

Proteiny

Proteiny (jiným označením bílkoviny) jsou složité organické látky, které se podílejí na stavbě a fungování všech živých organizmů.

Chemická podstata proteinů

Proteiny se v základu skládají z 20 druhů aminokyselin. Aminokyseliny jsou odvozené z karboxylových kyselin, na uhlíkovém řetězci mají navázanou aminoskupinu \mathrm{–NH_2}. Proteiny sestávají z nevětveného řetězce aminokyselin, který může být různě prostorově uspořádaný. Obsahují více než 100 aminokyselinových jednotek spojených peptidickou vazbou.

Peptidy

Látky sestávající z méně než 100 aminokyselin se označují jako peptidy. Např. hormon inzulin je peptid.

Struktura proteinů

  • primární – Pořadí aminokyselin v řetězci.
  • sekundární – Uspořádání aminokyselinového řetězce v prostoru, v základu α-helix (šroubovice) či β-sheet (skládaný list).
  • terciární – Celkové uspořádání molekuly v prostoru, např. fibrilární (tvoří vlákna, např. kolagen) či globulární (tvoří „klubka“ – např. součásti hemoglobinu).
  • kvartérní – Vzájemné uspořádání více polypeptidových řetězců.

Struktura proteinu je určena složitými interakcemi mezi aminokyselinami, např. přítomností vodíkových či disulfidických můstků.

Denaturace je proces, kdy proteiny ztrácejí své prostorové uspořádání (např. vlivem teploty, přítomnosti těžkých kovů, změny pH) a tím pádem mnohdy i funkčnost. Denaturace v kuchyni běžně probíhá např. při tepelné úpravě masa či vajec.

Tvorba a zdroje proteinů

Rostliny jsou schopné aminokyseliny vytvářet z anorganických sloučenin dusíku, živočichové musejí některé aminokyseliny přijímat v potravě (ty se označují jako esenciální).

Živé organizmy si tvoří vlastní proteiny z aminokyselin na základě informace zahrnuté v nukleových kyselinách (zejména DNA). Pokud tedy např. přijmeme protein v potravě, v trávicí soustavě se rozloží na aminokyseliny, z nichž se následně v buňkách vytvoří naše „vlastní“ proteiny.

Typickými zdroji bílkovin (respektive aminokyselin) jsou např. vejce, mléko, maso, obiloviny či luštěniny.

Příklady funkcí proteinů v živých organizmech

  • stavba – Různé proteiny tvoří cytoskelet (buněčnou kostru). Keratin je ve velkém množství přítomný v kůži. Kolagen je obsažen třeba v chrupavkách či kostech.
  • transport – Např. hemoglobin přenáší po těle obratlovců kyslík.
  • pohyb – Stahování svalů umožňují zejména proteiny aktin a myozin. Právě tyto proteiny jsou zdrojem aminokyselin při konzumaci masa.
  • ochrana – Imunoglobuliny (protilátky) zajišťují funkci imunitního systému, váží se na patogeny či narušené buňky.
  • řízení organizmu – Mnohé hormony (např. oxytocin, antidiuretický hormon, inzulin) jsou bílkovinného charakteru.
  • umožňování průběhu chemických reakcíEnzymy z převážné části sestávají z proteinů.

Jako zdroj energie proteiny slouží obvykle jen při vyčerpání jiných živin.

Zavřít

Proteiny (těžké)

Vyřešeno:

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence