Savany jsou biomem, který je charakteristický svými travnatými porosty, teplým podnebím a střídáním dvou ročních období – období dešťů a obdobím sucha. Srážky zde nejsou dostatečné pro růst souvislých stromových porostů, nicméně existuje několik typů savany, ve kterých jsou stromy přítomny. Jejich koruny jsou však vždy dostatečně propustné pro světlo tak, aby se pod nimi vytvořilo bohaté bylinné patro tvořené travinami. Savany se nachází se po obou stranách rovníku v pásu do cca 35° s. š. i j. š.

Rozmístění na Zemi

Nejrozsáhlejší plochy savan se nachází v Africe. Lze je najít v zemích tzv. „Sahelu“ – v Mauretánii, Senegalu, Mali, Burkině Faso, Čadu nebo Súdánu. Mimo Sahel savany zasahují na území Angoly, Zambie, Tanzanie (Národní park Serengeti), Etiopie, Somálska, Mosambiku nebo Keni aj.

V Jižní Americe se savany hojně vyskytují v Brazílii, Argentině nebo Paraguayi. Je jimi pokryta i významná část Austrálie.

Klima a počasí v savanách

V závislosti na geografické poloze nastává období dešťů v době, kdy je oblast dotována nejvyššími hodnotami slunečního záření (tzv. insolace). Na severní polokouli k tomu dochází mezi dubnem a zářím, na jižní polokouli mezi říjnem a březnem. Průměrný roční úhrn srážek v savanách je 800–1500 mm, většina srážek nicméně spadne právě během zmíněných několika málo měsíců. Ve zbytku roku jsou srážky minimální, nebo nenastávají vůbec.

Savany se vyskytují v teplém klimatu, kde průměrná měsíční teplota neklesá pod 18 °C, běžně dosahuje hodnot mezi 20–25 °C.

Půdy

Půdy v savanách jsou většinou červené až červenohnědé, bohaté na sloučeniny železa. Obsahují malé množství živin, které jsou během období dešťů částečně vyplavovány do hlubších vrstev. Úrodnost půdy pomáhá udržovat rozklad odumřelých trav, jenž každoročně vytvářejí velké množství biomasy. V podzemí žije velké množství živočichů (edafon), které půdu tvorbou chodeb provzdušňují (vytvářejí bioturbace). Patří mezi ně termiti nebo žížaly.

Při nadměrném zemědělském využívání (plantáže) nebo pastvě však savanové půdy snadno podléhají erozi a ztrácejí svou kvalitu.

Fauna

V savanách žije velké množství ikonických zvířat. Mezi velké býložravce Afriky patří zebry, žirafy, sloni, antilopy nebo pakoně a antilopy, mezi zástupci ptactva patří pštrosi.

a – zebra Chapmanova

b – žirafa

c – slon africký

d – impala

Typické jsou i velké šelmy jako například gepardi, lvi nebo hyeny.

a – lev pustinný

b – gepard štíhlý

c – hyena skvrnitá

Mezi zástupce z Jižní Ameriky patří mravenečníci, jaguáři, pumy či pásovci. V Austrálii lze v savanách spatřit klokany, emu či psi dingo.

a – mravenečník

b – puma

c – pásovec

d – klokan obrovský

Flóra

Běžnou součástí přírodních podmínek v savanách jsou rozsáhlé požáry. Rostliny jim přizpůsobené se nazývají pyrofyty. Mezi uzpůsobení vlivu ohně může být např. hluboká kořenová soustava, (ze které sežehnutá rostlina opět doroste), nebo tlustá borka (kůra) chránící rostlinu před sežehnutím.

Rostlinstvo je přizpůsobeno též dlouhým obdobím bez vody. Nejvýznamnějšími jsou četné druhy trav, jako například vousatice nebo štětkovka. Mezi zástupce druhů stromů patří baobaby, akácie či pandány. Některé ze druhů se mohou vyskytovat i v opadavém tropickém lese.

a – baobab

b – akácie