Středovýchodní Evropa v raném středověku je pojem, který zahrnuje vznik polského a uherského státu. Dále se zabývá vznikem První bulharské říše na Balkáně a okrajově se věnuje také polabským slovanům.

Vznik polského státu

Na území dnešního Polska se nacházelo mnoho slovanských kmenů. Nejvýznamnější postavení získali Polané. Na území tohoto kmene, kolem města Hnězdna, se začalo formovat jádro budoucího Polského státu.

Prvním historicky doloženým knížetem byl Měšek z rodu Piastovců. Ten, protože se oženil s Doubravkou Přemyslovnou, se nechal pokřtít a zahájil tak christianizaci Polska. První biskupství na polském území bylo založeno v Poznani a spadalo přímo pod Papeže. Nejvýznamnějším polským panovníkem raného středověku byl Boleslav I. Chrabrý, který získal titul polského krále. Za jeho vlády došlo k rozšíření území polského státu a založení arcibiskupství v Hnězdně v roce 1000 n. l. Za vlády Boleslava I. Chrabrého v Polsku působil také Svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců.

Vznik Uherska

Maďaři přišli do Panonské nížiny na přelomu 9. a 10. století n. l. Legendárním vůdcem Maďarů byl Arpád, po kterém dostala název vládnoucí uherská dynastie – Arpádovci. Arpád založil Maďarské velkoknížectví. Maďaři podnikali loupeživé nájezdy do střední i západní Evropy a žili polokočovným způsobem života.

Jedním z důsledků jejich nájezdů byl i zánik Velkomoravské říše. Nájezdy Maďarů ustaly po porážce v bitvě na Lechu v roce 955 a ti se natrvalo usadili v Panonské nížině, na území dnešního Maďarska.

Uherské království bylo založeno v roce 1000 n. l. Prvním králem se stal kníže Vajk, pokřtěný jako Štěpán I. z dynastie Arpádovců. Mocenským centrem státu se stala Ostřihom, kde bylo téhož roku založeno arcibiskupství.

Bulharská říše

Bulhaři přišli na území Balkánu koncem 7. století n. l. z oblasti severně od Azovského moře. Pod vedením náčelníka Asparucha si podmanili sedm slovanských kmenů a v roce 681 n. l. založili První bulharskou říši. Ta se stala konkurencí pro Byzantskou říši, která se rozkládala východněji.

V roce 864 n. l. přijal bulharský kníže Boris I. Michal křesťanství. Na území Bulharska se rozšířila staroslověnská kultura a liturgie psaná ve slovanském jazyce.

Borisův syn Simeon I. získal titul car. Musel však čelit soustředěnému náporu Byzantské říše. Definitivní zánik První bulharské říše přišel po porážce bulharských vojsk byzantskou armádou v bitvě u Belasice v roce 1018 n. l.

Polabští slované

Jednalo se o skupiny západoslovanských kmenů, které sídlily mezi řekami Labem a Odrou. Mezi tyto kmeny patřili například Obodrité a Veléti. Jednotlivé kmeny se na obranu proti vnějším nepřátelům slučovaly do kmenových svazů.

Na svém území uznávali Obodrité i Veléti nejrůznější pohanské kulty. Bránili se pokřesťanštění, o což se snažila především jednotlivá německá knížata pomocí četných válečných výprav.