Středovýchodní Evropa v raném středověku je pojem, který zahrnuje vznik polského a uherského státu. Dále se zabývá vznikem První bulharské říše na Balkáně a okrajově se věnuje také polabským slovanům.
Vznik polského státu
Na území dnešního Polska se nacházelo mnoho slovanských kmenů. Nejvýznamnější postavení získali Polané. Na území tohoto kmene, kolem města Hnězdna, se začalo formovat jádro budoucího Polského státu.
Prvním historicky doloženým knížetem byl Měšek z rodu Piastovců. Ten, protože se oženil s Doubravkou Přemyslovnou, se nechal pokřtít a zahájil tak christianizaci Polska. První biskupství na polském území bylo založeno v Poznani a spadalo přímo pod Papeže. Nejvýznamnějším polským panovníkem raného středověku byl Boleslav I. Chrabrý, který získal titul polského krále. Za jeho vlády došlo k rozšíření území polského státu a založení arcibiskupství v Hnězdně v roce 1000 n. l. Za vlády Boleslava I. Chrabrého v Polsku působil také Svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců.
Svatý Vojtěch v Hnězdně
Svatý Vojtěch přežil vyvraždění Slavníkovců, protože tou dobou šířil křesťanství v Pobaltí. V Prusku neuposlechl varování ani prosby místních kmenů, aby činnosti zanechal, a proto byl nakonec zabit. Jeho ostatky byly vykoupeny Boleslavem I. Chrabrým a uloženy v Hnězdně. Zde je při vpádu do Polska získal český kníže Břetislav I.
Vznik Uherska
Maďaři přišli do Panonské nížiny na přelomu 9. a 10. století n. l. Legendárním vůdcem Maďarů byl Arpád, po kterém dostala název vládnoucí uherská dynastie – Arpádovci. Arpád založil Maďarské velkoknížectví. Maďaři podnikali loupeživé nájezdy do střední i západní Evropy a žili polokočovným způsobem života.
Jedním z důsledků jejich nájezdů byl i zánik Velkomoravské říše. Nájezdy Maďarů ustaly po porážce v bitvě na Lechu v roce 955 a ti se natrvalo usadili v Panonské nížině, na území dnešního Maďarska.
Bitva na Lechu
Bitva proběhla v roce 955 n. l. mezi vojsky německých knížat pod vedením krále Oty I. a oddíly Maďarů. Bitvy se na německé straně zúčastnil také český oddíl, který se musel v průběhu střetu bránit drtivému útoku Maďarů. Většina českých bojovníků zahynula, jejich tuhý odpor však zbytku německého vojska poskytnul čas a přispěl k celkové porážce Maďarů.
Uherské království bylo založeno v roce 1000 n. l. Prvním králem se stal kníže Vajk, pokřtěný jako Štěpán I. z dynastie Arpádovců. Mocenským centrem státu se stala Ostřihom, kde bylo téhož roku založeno arcibiskupství.
Bulharská říše
Bulhaři přišli na území Balkánu koncem 7. století n. l. z oblasti severně od Azovského moře. Pod vedením náčelníka Asparucha si podmanili sedm slovanských kmenů a v roce 681 n. l. založili První bulharskou říši. Ta se stala konkurencí pro Byzantskou říši, která se rozkládala východněji.
V roce 864 n. l. přijal bulharský kníže Boris I. Michal křesťanství. Na území Bulharska se rozšířila staroslověnská kultura a liturgie psaná ve slovanském jazyce.
Borisův syn Simeon I. získal titul car. Musel však čelit soustředěnému náporu Byzantské říše. Definitivní zánik První bulharské říše přišel po porážce bulharských vojsk byzantskou armádou v bitvě u Belasice v roce 1018 n. l.
Bitva u Belasice aneb jednooký mezi slepými králem
V bitvě u Belasice došlo k drtivé porážce Bulharů. Většina z nich byla pobita nebo zajata. Se zajatci, kterých bylo přibližně 15 000, bylo naloženo velmi krutě. Byzantský císař Basileos II. přikázal všechny oslepit, pouze každému stému nechal jedno oko, aby mohli své slepé druhy přivést domů.
Polabští slované
Jednalo se o skupiny západoslovanských kmenů, které sídlily mezi řekami Labem a Odrou. Mezi tyto kmeny patřili například Obodrité a Veléti. Jednotlivé kmeny se na obranu proti vnějším nepřátelům slučovaly do kmenových svazů.
Na svém území uznávali Obodrité i Veléti nejrůznější pohanské kulty. Bránili se pokřesťanštění, o což se snažila především jednotlivá německá knížata pomocí četných válečných výprav.