Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Střídání ročních období
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
3CT
Sdílet
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

3CT
umime.to/3CT

Nastavení cvičení

Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/3CT

Střídání ročních období

Střídání ročních období je důsledkem pohybů zemského tělesa. Mnoho lidí stále předpokládá, že roční období se mění kvůli různé vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku. To však není úplně pravda, hlavní příčinou je relativně stálý sklon zemské osy vůči hvězdám v souvislosti s pohybem Země kolem Slunce.

Sklon zemské osy je vůči rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce (ekliptice) téměř pořád stejný, a to 66,5°. Často je však uvádí hodnota 23,5°, což je úhel mezi rovinou zemského rovníku a rovinou oběžné dráhy Země kolem Slunce. Vzhledem ke stálému náklonu osy vůči hvězdám (směřuje k Polárce) se tak během roku planeta jednou částí od Slunce odklání a druhou částí se ke Slunci přiklání.

Sluneční paprsky a zemský povrch

Příklon zemské osy se v průběhu roku mění, a tak se mění i úhel, pod kterým dopadají na povrch Země sluneční paprsky. To na mnoha místech planety ovlivňuje i množství energie, která se ze Slunce na Zemi dostává.

Roční období na rovníku

Na oblast rovníku dopadá v rámci celého roku téměř stále stejné množství sluneční energie a roční období se zde nemění.

Roční období v mírném pásu (na severní polokouli)

V mírném pásu (kde leží Česko) nastávají 4 roční období:

  • jaro – Začíná v den jarní rovnodennosti, tedy 20. března. Délka dne a délka noci je v tento den shodná – zhruba 12 hodin, od tohoto dne se délka dne začíná na severní polokouli prodlužovat.
  • léto – Začíná v den letního slunovratu, tedy 20. nebo 21. června, severní polokoule je přikloněna ke Slunci. Délka dne je z celého roku nejdelší a nastává nejkratší noc (v naší zeměpisné šířce je den dlouhý 16 hodin a noc dlouhá 8 hodin).
  • podzim – Nastává s podzimní rovnodenností, tedy 22. nebo 23. září. V den rovnodennosti je délka dne a noci všude na zemi shodná, a to zhruba 12 hodin. Od tohoto okamžiku se den začíná na severní polokouli zkracovat.
  • zima – Nastává v den zimního slunovratu, tedy 21. nebo 22. prosince. Severní polokoule je od Slunce odkloněna a sluneční paprsky na ní dopadají pod menším úhlem.

Na jižní polokouli jsou roční období vzhledem k severní polokouli obráceně – léto tedy nastává tehdy, když je na severní polokouli zima.

Roční období na zemských pólech

Na pólech lze pozorovat polární den, kdy Slunce nezapadá za obzor a po celý den je světlo. Naopak v průběhu polární noci Slunce nad obzor vůbec nevychází. Polární den i polární noc trvají půl roku.

Zavřít

Střídání ročních období (střední)

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence