Střídání ročních období je důsledkem pohybů zemského tělesa. Mnoho lidí stále předpokládá, že roční období se mění kvůli různé vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku. To však není úplně pravda, hlavní příčinou je relativně stálý sklon zemské osy vůči hvězdám v souvislosti s pohybem Země kolem Slunce.

Sklon zemské osy je vůči rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce (ekliptice) téměř pořád stejný, a to 66,5°. Často je však uvádí hodnota 23,5°, což je úhel mezi rovinou zemského rovníku a rovinou oběžné dráhy Země kolem Slunce. Vzhledem ke stálému náklonu osy vůči hvězdám (směřuje k Polárce) se tak během roku planeta jednou částí od Slunce odklání a druhou částí se ke Slunci přiklání.

Sluneční paprsky a zemský povrch

Příklon zemské osy se v průběhu roku mění, a tak se mění i úhel, pod kterým dopadají na povrch Země sluneční paprsky. To na mnoha místech planety ovlivňuje i množství energie, která se ze Slunce na Zemi dostává.

Roční období na rovníku

Na oblast rovníku dopadá v rámci celého roku téměř stále stejné množství sluneční energie a roční období se zde nemění.

Roční období v mírném pásu (na severní polokouli)

V mírném pásu (kde leží Česko) nastávají 4 roční období:

• jaro – Začíná v den jarní rovnodennosti, tedy 20. března. Délka dne a délka noci je v tento den shodná – zhruba 12 hodin, od tohoto dne se délka dne začíná na severní polokouli prodlužovat.
• léto – Začíná v den letního slunovratu, tedy 20. nebo 21. června, severní polokoule je přikloněna ke Slunci. Délka dne je z celého roku nejdelší a nastává nejkratší noc (v naší zeměpisné šířce je den dlouhý 16 hodin a noc dlouhá 8 hodin).
• podzim – Nastává s podzimní rovnodenností, tedy 22. nebo 23. září. V den rovnodennosti je délka dne a noci všude na zemi shodná, a to zhruba 12 hodin. Od tohoto okamžiku se den začíná na severní polokouli zkracovat.
• zima – Nastává v den zimního slunovratu, tedy 21. nebo 22. prosince. Severní polokoule je od Slunce odkloněna a sluneční paprsky na ní dopadají pod menším úhlem.

Na jižní polokouli jsou roční období vzhledem k severní polokouli obráceně – léto tedy nastává tehdy, když je na severní polokouli zima.

Roční období na zemských pólech

Na pólech lze pozorovat polární den, kdy Slunce nezapadá za obzor a po celý den je světlo. Naopak v průběhu polární noci Slunce nad obzor vůbec nevychází. Polární den i polární noc trvají půl roku.