Kyseliny jsou látky, které jsou schopné odštěpovat kation vodíku (\mathrm{H^+}). Hydroxidy (zásady) naopak ve vodném roztoku uvolňují hydroxidový anion (\mathrm{OH^-}). Přítomnost zmíněných iontů souvisí s případnými žíravými či korozivními vlastnostmi těchto látek. Slabé či méně koncentrované kyseliny se často nacházejí i v potravinách a živých organizmech (např. citron chutná kysele proto, že obsahuje kyselinu citronovou uvolňující \mathrm{H^+}).

Anorganické kyseliny

Anorganické kyseliny se rozdělují na bezkyslíkaté (např. kyselina chlorovodíková – \mathrm{HCl}) a kyslíkaté (obsahují v molekulách atomy kyslíku). Vzorce kyslíkatých kyselin lze odvodit reakcí oxidu příslušného oxidačního čísla s vodou, například:

\mathrm{SO_2 + H_2O \longrightarrow H_2SO_3} – Oxid siřičitý reaguje s vodou, vzniká kyselina siřičitá.

Mezi anorganické kyseliny patří například:

Hydroxidy

Hydroxidy (zásady) ve svých molekulách obvykle obsahují hydroxidový anion (\mathrm{OH^-}), který uvolňují. Jejich názvy sestávají z podstatného jména hydroxid a přídavného jména obsahujícího název prvku sloučeného s hydroxidovou skupinou s koncovkou dle oxidačního čísla. Například \mathrm{\overset{\tiny I}{Na} \overset{\tiny -I}{OH}} je hydroxid sodný (používá se např. k čištění odpadu u umyvadla či dřezu), \mathrm{\overset{\tiny II}{Ca} \overset{\tiny -I}{(OH)_2}} hydroxid vápenatý (hašené vápno, vzniká reakcí páleného vápna s vodou).

Zásaditý je i roztok amoniaku (\mathrm{NH_3}) používaný např. jako chladicí médium či k syntéze různých látek obsahujících dusík (např. kyseliny dusičné, hnojiv). Amoniak se získává katalyzovanou reakcí dusíku s vodíkem (Haberův–Boschův proces): \mathrm{N_2 + 3\,H_2 \longrightarrow 2\,NH_3}

První pomoc

První pomocí při zasažení těla kyselinou či hydroxidem je vymývání postiženého místa vodou.