Lišejníky jsou složené z více druhů organizmů. Vznikají v základu symbiózou (těsným vztahem) houby a řasy či sinice. Houba se označuje jako mykobiont, řasa/sinice je fotobiont. (V lišejníku mohou navíc být přítomné např. kvasinky či různé druhy bakterií. Sinice a řasa se zde mohou nacházet zároveň.)

Houba tvoří většinu lišejníku, udržuje jeho tvar a může ho připevňovat k podkladu. Chrání řasu/sinici a dodává jí (jim) vodu a minerální látky. Řasa či sinice poskytují houbě organické látky bohaté na energii vzniklé fotosyntézou.

Mezi houbou a řasou/sinicí v lišejníku je často mutualistický vztah (navzájem si prospívají). Soužití těchto organizmů ovšem může směřovat i k parazitizmu (houba „zneužívá“ řasu/sinici). Řasy/sinice nacházené v lišejnících se obvykle v přírodě vyskytují i volně, houby ovšem bývají na přítomnosti řasy/sinice závislé. Součástí lišejníků jsou ve většině případů vřeckovýtrusé houby.

Lišejníky jsou průkopnické organizmy. Rostou v prostředích, kde jiné organizmy žít nedokážou. Některé lišejníky žijí na skalách či kamenech. Podílejí se na jejich zvětrávání, při němž dochází k uvolnění živin využitelných dalšími organizmy (např. rostlinami), též je předpokladem pro vznik půd.

Některé lišejníky žijí přichycené na rostlinách (jako epifyty), různé druhy mohou růst na borce dřevin či přímo na dřevě. Lišejníky mohou růst i na povrchu půdy.

Lišejníky jsou potravou živočichů (např. losů či sobů), drobným živočichům poskytují úkryt. Dříve se z nich vyráběla barviva, např. k barvení látek na kilty. Z lišejníku se získává lakmus, který se v chemii používá jako indikátor pH (kyselosti/zásaditosti). Mnohé lišejníky jsou citlivé na kvalitu životního prostředí (např. znečištění vzduchu), jsou to bioindikátory.

Zástupci lišejníků jsou například:

• mapovník zeměpisný (a) – běžně na kamenech, má korovitou stélku, stélky připomínají mapu
• terčovka bublinatá (b) – má šedozelenou lupenitou stélku, často na dřevinách
• terčník zední (c) – nejčastěji na listnatých stromech, žluté lupenité stélky
• dutohlávky (d) – mají obvykle keříčkovitou stélku, u některých druhů připomíná drobné pohárky
• provazovky (e) – obvykle velmi citlivé na kvalitu ovzduší
• pukléřka islandská (lidově/obchodním názvem „islandský lišejník“, f) – používaná do pastilek či čajů proti kašli