Mechorosty jsou evolučně původní skupinou rostlin. Jsou přizpůsobené životu na souši, nemají však cévní svazky, což souvisí s jejich omezeným vzrůstem. Pravděpodobně patřily mezi první suchozemské rostliny (vyšší rostliny), souš osidlovaly již v ordoviku v prvohorách. Mechorosty se rozmnožují pomocí výtrusů. Mezi mechorosty náleží mechy, hlevíky a játrovky.

Mechorosty obvykle rostou ve vlhkém prostředí, vyskytují se jak na holé půdě, tak společně s dalšími rostlinami, rostou i na skalách a borce stromů. Dokážou dobře zadržovat vodu.

Mechy se přichycují v substrátu příchytnými vlákny (a). Lístky (fyloidy, b) na mechové rostlince vyrůstají z lodyžky (c), v níž mohou být jednoduchá vodivá pletiva. Na vrcholu lodyžky též vyrůstají pohlavní orgány (samčí pelatky, nebo samičí zárodečníky – mechové rostlinky jsou obvykle odděleného pohlaví). Po splynutí pohlavních buněk vyrůstá štět (d) s tobolkou (e), v níž se tvoří výtrusy (f). Z těch posléze vyrůstají nové mechové rostlinky.

Mezi běžné zástupce mechů patří:

• bělomech sivý (1) – tvoří zakulacené „polštáře“, které mají šedomodrý nádech (z toho „sivý“ v názvu), často v jehličnatých lesích
• ploník (2) – má lodyžky s tenkými zašpičatělými lístky
• travník Schreberův (3) – v jehličnatých lesích, má červené lodyžky
• rašeliníky (4) – neustále přirůstají a spodní část se rozkládá za nepřístupu vzduchu, čímž vzniká rašelina; rašelina se používá např. v zahradnictví; rašeliniště se v Česku nacházejí zejména v horských oblastech či jižních Čechách, hostí typická společenstva organizmů

Mezi játrovky náleží např. porostnice mnohotvárná (5). Má lupenitou stélku, roste na vlhkých a stinných místech.