Minerály (též nerosty) jsou stejnorodé přírodniny. Jejich složení lze popsat chemickým vzorcem či značkou (např. halit je chemicky NaCl – chlorid sodný).

Krystalické minerály (a) mají pravidelně uspořádané stavební částice (zpravidla atomy či ionty) a tvoří krystaly. Tvar krystalů je ovlivněn právě uspořádáním stavebních částic do krystalové mřížky. Amorfní minerály (b) mají stavební částice uspořádané nepravidelně a krystaly netvoří.

Chemické vlastnosti minerálů odpovídají chemickým vlastnostem látek, z nichž jsou minerály složené (např. kalcit ochotně reaguje s kyselinou chlorovodíkovou – c).

a – krystalický minerál (halit)

b – amorfní minerál (opál)

c – reakce kalcitu s HCl

Mezi fyzikální vlastnosti minerálů patří:

• hustota (značí se ρ, základní jednotkou je kg/m³) – velká např. u zlata
• tvrdost – vyjadřuje odolnost vůči poškrábání, popisuje se Mohsovou stupnicí tvrdosti (v rámci ní je nejměkčí mastek, nejtvrdší diamant)
• štěpnost – schopnost odlamovat se při působení na rovnou plochu (velmi dokonalá např. u světlé slídy – d)
• lom – souvisí s tvarem povrchu po rozbití či rozlomení (u neštěpných minerálů), např. lasturnatý u křemene
• soudržnost – schopnost stavebních částic zůstávat pohromadě
  • křehké minerály se po úderu rozletí
  • jemné se rozdrtí, ale nerozletí
  • kujné (e) lze roztepat, tažné lze natahovat (tyto dvě vlastnosti platí zejména pro kovy)
• propustnost světla
  • neprůsvitné minerály nepropouštějí světlo
  • průsvitné minerály propouštějí světlo, ale nelze přes ně přečíst text
  • přes průhledné (f) minerály lze přečíst text
• vryp (g) – barva prášku, který vzniká po odření o porcelánovou destičku
• magnetické vlastnosti (h) – schopnost přichytávat magnet

d – velmi dokonalá
štěpnost muskovitu

e – kujnost zlata

f – průhlednost kalcitu

g – vryp sfaleritu

h – magnetické vlastnosti magnetitu