Období tzv. posledních Přemyslovců je spojeno s výrazným rozvojem českých zemí. Trvalo od roku 1198, kdy se do té doby kníže Přemysl Otakar I. stal třetím českým králem, do vymření Přemyslovců po meči roku 1306.

Vznik Českého království

Za podporu římského krále a později císaře Fridricha II. získal český kníže Přemysl Otakar  I. královský titul nejprve pro sebe a později i pro své nástupce skrze Zlatou bulu sicilskou (1212). Ta zajistila dědičně titul českého krále a ustanovila hranice Českého království včetně Moravy. Přemysl Otakar I. začal ve svém znaku využívat českého lva (dodnes např. na malém státním znaku), který nahradil svatováclavskou orlici. Zároveň změnil systém nástupnictví na primogenituru, novým králem se tedy měl vždy stát nejstarší syn panovníka, v tomto případě Václav I.

Václav I. za své vlády řešil nájezdy Mongolů do Evropy i povstání šlechty proti jeho vládě, jehož součástí byl i Václavův syn Přemysl Otakar II. Po potlačení vzpoury společně rozšířili české země o Rakousko.

Král železný a zlatý

Jako král byl Přemysl Otakar II., později přezdívaný král železný a zlatý, velmi ambiciózní. Ve sporu o Rakousko zvítězil nad uherským králem Bélou IV. a české země dočasně rozšířil až k Jaderskému moři. Zakládal města (například České Budějovice, Děčín nebo Písek), hrady (Bezděz či Špilberk) i kláštery (Zlatá Koruna). Usiloval i o titul krále Svaté říše římské, kterým se však stal Rudolf Habsburský. Přemysl jeho volbu neuznal a v následujících válkách ztratil většinu získaného území. Celý spor vyvrcholil bitvou na Moravském poli (1278), ve které Přemysl Otakar II. zemřel.

Poslední králové

V době smrti Přemysla Otakara II. bylo nástupci trůnu Václav II. sedm let a k moci se místo něj v Čechách dostal Ota Braniborský. Budoucí český král byl nějaký čas zajat a české země z důsledku válečných událostí a politických sporů zasáhl hladomor.

Samostatná vláda Václava II. se pak nesla ve znamení rozmachu českého království. Podařilo se mu získat polskou korunu pro sebe, a korunu uherského krále pro svého syna. Hospodářská situace i zahraniční obchod se rychle rozvíjel díky nově nalezeným bohatým zdrojům stříbra u Kutné Hory, které nechal Václav II. přeměnit na novou minci, pražský groš. Pro kontrolu nových zdrojů vydal horní zákoník Ius regale montanorum.

Václav III., který se po smrti Václava II. v šestnácti letech stal králem českým, polským i uherským, velmi záhy ztratil uherský trůn. Když se přibližně rok po svém nástupu na trůn začala vyostřovat i situace v Polsku, rozhodl se podniknout válečné tažení. Byl zavražděn v roce 1306 v Olomouci během své cesty do Polska.