Rozhodovačka
Průmyslová revoluce
Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit seQR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím. Zkopírováno!
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
umime.to/SMA
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce
- Označuje období přeměny agrární (zemědělské) společnosti v průmyslovou.
- Je charakteristická zaváděním strojů do výroby.
- Rozvoj průmyslu je umožněn novými vynálezy a technologickými postupy.
- Mění se organizace výroby. Dílenská a manufakturní činnost přechází na výrobu tovární.
- Je typická využíváním nejnovějších vědeckých poznatků v praxi.
- Kvůli různým přírodním a sociálním podmínkám probíhá průmyslová revoluce ve světě nerovnoměrně.
Předpoklady
- Vlády států podporují podnikání.
- Odstranění vnitřních cel a poplatků.
Cla a poplatky
- Především vnitrozemský obchod byl od raného středověku zatížen množstvím poplatků a cel jako například poplatek za použití mostu (mostné).
- Clo bylo speciální poplatek, který chránil domácí obchodníky před dováženým zbožím.
- Na dovážené zboží byl uvalen poplatek jako přirážka k ceně a tím byl zahraniční výrobek zdražen oproti domácímu.
- Odbytiště v koloniích, kde byla poptávka po kvalitních výrobcích.
- Konkurenční boj mezi jednotlivými produkty
Vlna x Bavlna
- Bavlněné látky byly daleko levnější než vlna, proto začaly vlnu vytláčet do pozadí.
- Výrobě bavlny také pomohl vynález létajícího člunku a mechanického tkalcovského stavu.
Počátky
- Počátky průmyslové revoluce se datují do počátku 18. století.
- V roce 1712 uvedl Angličan Thomas Newcomen do provozu důlní parní stroj na těžbu nerostných surovin a čerpání vody. Ten byl však značně nehospodárný.
Ve 30. letech 18. století – vynález létajícího člunku a následně mechanického tkalcovského stavu. Rychlý rozvoj textilního průmyslu.
- Ve 2. polovině 18. století zdokonalil parní stroj James Watt.
- Watt zkonstruoval efektivní zařízení sloužící k pohonu strojů i nástrojů.
- Uhlí se stává hlavním zdrojem energie.
- Stavba nových vysokých pecí – potřeba velkého množství železa na výrobu strojů.
Uhlí je v nejnáročnějších provozech nahrazeno koksem.
Rozvoj strojírenství a kovoobráběčství.
Etapy průmyslové revoluce
etapa | období | oblasti rozvoje průmyslu |
---|---|---|
I. | polovina 18. století | Velká Británie |
II. | 20. – 30. léta 19. století | Francie, Belgie, Nizozemí, USA |
III. | 40. léta 19. století | Německo, střední Evropa, sever Itálie |
IV. | 50. – 60. léta 19. století | Skandinávie, jih Itálie, Španělsko, Portugalsko, Rusko |
V. | 70. – 90. léta 19. století | Japonsko, Balkán |
Typy průmyslu
Těžební průmysl
- Hlubinná i povrchová těžba.
- Nejdůležitější surovinou je uhlí. Dále se těží ropa.
- Uhlí je potřeba k pohonu strojů, ropa v rozvíjejícím se chemickém průmyslu.
- Největší rozmach počátkem 19. století.
Hutní průmysl
- Výroba železa a výrobků ze železa.
- Železárny a ocelárny stavěny blízko ložisek uhlí kvůli potřebě paliva.
- Využití parních strojů.
- Výroba válcovaného železa a oceli.
- Hlavní výrobní oblasti v Anglii, ve Slezsku, Porúří, Porýní.
- Potřeba drahých kovů (hliník, měď, zinek, nikl, kobalt) k úpravě vlastností železa a oceli
Oblasti těžby v Evropě
surovina | státy |
---|---|
černé uhlí | Velká Británie, Slezsko, Ostravsko, Karvinsko, Porúří, Porýní |
hnědé uhlí | české země, Německo, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko |
ropa | Francie, Rumunsko, Rusko |
Chemický průmysl
- Díky vědeckým poznatkům dochází k rozvoji chemického průmyslu.
- Chemický průmysl soustředěn především u velkých řek – potřeba velkého množství vody.
- Výroba chloru (k bělení látek).
- Výroba kyseliny sírové (bělení a barvení látek).
- Výroba umělé sody (použití v textilkách, sklárnách, mydlárnách).
- Tři nejdůležitější kyseliny – kyselina chlorovodíková (HCl), sírová (H2SO4), dusičná (HNO3).
Elektřina
- Zkoumání elektřiny a magnetismu se rozvíjí v 19. století.
- Zabývají se jí vědci Benjamin Franklin (USA), Michael Faraday (Velká Británie), Alessandre Volta (Milánské vévodství), André-Marie Ampére (Francie).
- Vynález elektromagnetického telegrafu (30. léta 19. století) – významné urychlení toku informací.
- Alexander Graham Bell vynalézá telefon (1876).
- V 70. a 80. letech 19. století probíhá elektrifikace měst – je zavedeno elektrické osvětlení.
- Elektrické lampy jsou bezpečnější než lampy plynové, případně petrolejové.
- První elektrické osvětlení v Evropě – Godalming (Velká Británie, 1881).
- První elektrické osvětlení v Habsburské monarchii – Temešvár (Rumunsko, 1884).
- První elektrické osvětlení v českých zemích – Jindřichův Hradec (Habsburská monarchie, 1887).
- Využití elektřiny u pokusů s dopravními prostředky (tramvaj, automobil).
František Křižík (1847 – 1941)
- Konstruktér obloukové lampy.
- Podílel se na elektrifikaci Habsburské monarchie.
- Sestrojil elektrickou tramvaj.
Thomas Alva Edison (1847 – 1931)
- Velký zastánce stejnosměrného elektrického proudu.
- Vynálezce fonografu – předchůdce gramofonu.
- Zdokonalil a nechal si patentovat elektrickou žárovku.
Nikola Tesla (1856 – 1943)
- Srbský vynálezce.
- Propagátor využití střídavého elektrického proudu.
Válka proudů
V 90. letech 19. století se mezi podnikateli Westinghousem (na jehož straně stál Tesla) a Edisonem rozhořel spor, který je nazýván Válkou proudů. Jednalo se o fakt, že Edison a jeho firmy vyráběli zařízení na využití stejnosměrného proudu, kdežto Tesla obhajoval využití střídavého proudu jakožto daleko účinějšího a efektivnějšího. Edison se snažil dokázat nebezpečnost užití střídavého proudu na pokusech se zvířaty. Pokud tělem živého tvora projde stejnosměrný proud, zůstane nedotčeno. Střídavý proud naruší srdeční rytmus a tím tvor zahyne. Westinghouse využil principu střídavého proudu při konstrukci elektrického křesla pro odsouzené vězně. Na krátko tento souboj vyhrál Edison. Až ve 20. století se naplno projevily výhody střídavého proudu.
Doprava
Silniční doprava
- V polovině 18. století se začínají prosazovat silnice s pevným povrchem.
- Vzniká systém poštovních a dostavníkových stanic.
- Ještě na počátku 19. století je dostavník nejrychlejší dopravní prostředek.
- První pokusy s parním strojem na silnici provedl už Francouz Cugnot v 70. letech 18. století.
- První automobily jsou těžkopádné, většinou na parní pohon.
- První benzínový motor – Karl Benz (1886), vymyslel i první automobil se spalovacím motorem.
- V českých zemích první automobil – Präsident (1897), konstruktér Leopold Sviták.
- Rudolf Diesel vyrábí první motor na naftu (1897).
- Henry Ford (USA) – sériová výroba automobilů (Ford model T, 1908).
Železniční doprava
- První úseky železnice stavěny v dolech ve Velké Británii.
- Vynález parního stroje umožňuje postavit parní lokomotivu.
- První parní lokomotivu postavil Richard Trevithick v roce 1803 ve Velké Británii.
- George Stephenson dokáže zlepšit konstrukci lokomotiv a postavil první továrnu na lokomotivy.
- První osobní železniční linka na světě byla otevřena mezi Manchesterem a Liverpoolem.
- Trať byla dlouhá 64 km.
- V Evropě staví nejrychleji železnice mimo Velkou Británii v Prusku, Belgii, dále ve Francii a Rakousku. Železnice hraje také významnou roli při osidlování USA.
Železnice v Habsburské monarchii
- Na první železnici v Habsburské monarchii byly vozy tahány koňmi. Proto se nazývaly koněspřežné, nebo také koňky.
- První taková železnice byla otevřena v roce 1825. Vedla z Českých Budějovic do Lince a sloužila k přepravě soli a jiného zboží.
- Její stavitel František Josef Gerstner již počítal s budoucím parním provozem.
- První parostrojní železnice v Habsburské monarchii byla tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, vybudována mezi Vídní a Krakovem.
- Od 70. let 19. století – budování místních a vedlejších tratí.
- České země mají nejhustší železniční síť v Evropě.
Námořní doprava
- Na začátku 19. století se nejdůležitější obchodní trasy nacházejí na moři.
- Přeplout z Evropy do Ameriky trvá plachetní lodi 1 až 2 měsíce.
- Savannah – první parník, který přeplul Atlantik (1819), většinu času však používal jako pohon plachtu. Cesta trvala skoro měsíc.
- V roce 1840 přeplul parník Britannia s parním i plachtovým pohonem Atlantik za 12 dní.
- V polovině 19. století byla standardní doba plavby přes Atlantik přibližně 10 dní.
- Plynulosti námořní přepravy přispělo také otevírání kanálů a průplavů.
- Na počátku 20. století trvala průměrná plavba parníku přes Atlantik 6 dní.
- Na plavidlech se rozšířily možnosti rádiové komunikace prostřednictvím Marconiho telegrafu.
- Telegraf byl proslaven při srážce parníků Florida a Republic v roce 1909.
Letectví
- První pokusy o létání už ve starověku.
- V období renesance byl velký zájem o létání a aviatiku.
- Ve druhé polovině 18. století se objevily první úspěšné konstrukce horkovzdušných balonů (bratři Montgolfierové, Francie).
- V polovině 19. století prováděl pokusy na kluzácích Němec, Otto Lilienthal, při jednom z pokusů zahynul.
- První letadlo sestrojili v roce 1903 Američané, bratři Wrightové.
- Mezi úspěšné konstruktéry se následně zařadil Francouz Louis Blériot, který se svým strojem v roce 1909 překonal kanál La Manche.
Zbrojní výroba
- Od začátku 19. století se zbraně vyrábějí sériově v továrnách.
- Od poloviny 19. století – konstrukce opakovacích zbraní (revolvery, opakovací pušky).
- Rychlopalné zbraně se nejvíce prosazují v USA.
Americká občanská válka
Vývoj zbraní šel rychle kupředu. V USA se v 60 a 70. letech 19. století používaly víceranné opakovačky Henry, Sharps, revolvery, děla nabíjená zezadu, objevily se první kulomety.
- Americká armáda používá první kulomety – Gatling.
- V Evropě jde vývoj pomaleji. Prusové používají jednoranné zadovky.
- V 70. letech 19. století je vynalezen bezdýmný střelný prach.
- V 80. letech 19. století – první kulomety Maxim v Evropě.
- U lodí je snaha uplatnit ocel a parní stroj.
- Během krymské války první souboj dvou parních plavidel.
- V roce 1862 (Americká občanská válka) – první souboj dvou pancéřovaných plavidel (USS Monitor vs. CSS Virginia).
- Koncem 19. století se objevují funkční ponorky a první torpéda.
K ponorkám a torpédům
Popisy prvních ponorných plavidel jsou známy již z doby Alexandra Makedonského. První plavidlo, které bylo možné považovat za ponorku, byl stroj Davida Bushnella z roku 1776. Známé je také nasazení ponorky Konfederace CSS Hunley za americké občanské války. První skutečně moderní ponorkou byl podmořský člun Plunger od amerického konstruktéra Hollanda z roku 1901.
Torpéda jsou zbraně také staré. Přesto v dnešním slova smyslu jako samočinná výbušná zbraň se objevila až v 70. letech 19. století (konstruktéři Giovanni Luppis, 1860 a Robert Whitehead, 1870).
Významní vědci
Chemie
Antoine Lavoisier (1743 – 1794)
- Francouzský ekonom a chemik.
- Zakladatel moderní chemie.
- Spolupodílel se na zavedení metrického systému měr a vah.
- Popraven za Velké francouzské revoluce.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 – 1907)
- Ruský chemik, fyzik, geolog.
- Zabýval se mnohými oblastmi vědy.
- Sestavil periodickou tabulku prvků.
- Objevil tzv. kritickou teplotu – absolutní bod varu.
- Navrhl dopravu ropy potrubím.
Elektřina a magnetismus
Luigi Galvani (1737 – 1798)
- Italský lékař a fyzik.
- Zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů mrtvých žab.
- Zjistil svalové impulzy po zásahu elektrickým proudem.
Alessandro Volta (1745 – 1827)
- Italský fyzik.
- Odhalil elektrolýzu kovů.
- Vytvořil první galvanický článek (baterie).
André-Marie Ampére (1775 – 1836)
- Francouzský matematik a fyzik.
- Položil základy elektrodynamiky.
- Zjistil, že cívka, kterou vede elektrický proud, vyvolává magnetické účinky.
- Vynálezce galvanometru – zařízení na měření malého napětí a proudů.
- Definoval pravidlo pravé ruky o magnetických siločarách.
Georg Simon Ohm (1789 – 1854)
- Německý fyzik
- Zabýval se elektřinou.
- Definoval Ohmův zákon – vztah elektrického proudu, elektrického napětí a odporu.
Michael Faraday (1791 – 1867)
- Anglický chemik a fyzik.
- Objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry.
- Položil teoretický základ pro elektromotory a dynama.
Biologie a přírodní vědy
Charles Darwin (1809 – 1882)
- Britský biolog.
- Zakladatel evoluční biologie.
- V rámci bádání o evoluci zastával teorii přírodního a pohlavního výběru.
- Základní práce, která popisuje teorii vzniku života, O původu druhů, byla vydaná v roce 1859.
- Církev kritizovala jeho myšlenky.
Gregor Johann Mendel (1822 – 1884)
- Moravský biolog, matematik, botanik.
- Zakladatel genetiky.
- Objevitel zákonů dědičnosti.
- Proslul pokusy s luštěninami.
- Učitel a mnich, později opat v augustiniánském klášteře v Brně.
Louis Pasteur (1822 – 1895)
- Francouzský biolog a chemik.
- Jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století.
- Zakladatel mikrobiologie a imunologie.
- Objevitel vakcíny proti vzteklině a sněti slezinné.
- Pojmenován po něm proces likvidace mikrobiálních organismu pomocí vysokého ohřevu – Pasterizace.
Robert Koch (1843 – 1910)
- Německý biolog a mikrobiolog.
- Zakladatel bakteriologie.
- Objevil původce tuberkulózy a potvrdil původce antraxu (sněti slezinné) a cholery.
- Vyvinul množství postupů pěstování bakteriálních kultur.
Milníky
Důležité vynálezy
milník | vynálezce | rok |
---|---|---|
1712 | důlní parní stroj | Thomas Newcomen |
1771 | parní automobil | Nicolas Joseph Cugnot |
1783 | létající balon | bratři Montgolfierové |
1785 | moderní parní stroj | James Watt |
1803 | parní lokomotiva | Richard Trevithick |
1807 | parník | Robert Fulton |
1814 | Locomotion | George Stephenson |
1819 | první parník přeplouvá Atlantik | Moses Rogers |
1825 | první železnice | George Stephenson |
1837 | Severní dráha císaře Ferdinanda | František Josef Gerstner |
1852 | vzducholoď | Henri Giffard |
1860 | opakovací puška Henry | Benjamin Henry |
1869 | periodická tabulka prvků | Dmitrij Ivanovič Mendělejev |
1876 | telefon | Alexander Graham Bell |
1882 | objevení původce tuberkulózy | Robert Koch |
1885 | vakcína proti vzteklině | Louis Pasteur |
1897 | vznětový motor | Rudolf Diesel |
1897 | automobil Präsident | Leopold Sviták |
1901 | Marconiho telegraf | Guglielmo Marconi |
1901 | moderní ponorka | John Philip Holland |
1903 | letadlo | bratři Wrightové |
1908 | automobil Ford model T | Henry Ford |
Průmyslová revoluce (lehké)