Na polích se pěstují užitkové rostliny. Obvykle je zde přítomen jeden druh takové rostliny (jedná se tedy o monokulturu), někdy se však pěstuje i více druhů najednou (např. v případě krmných směsí). Při pěstování plodin se zvětšuje úrodnost půdy pomocí hnojiv, též se omezuje přítomnost plevelů a škůdců (pomocí herbicidů, respektive pesticidů). Tyto postupy na jednu stranu vedou ke zvětšení výnosů, na stranu druhou mohou (zvláště při neodpovídajícím použití) negativně ovlivňovat životní prostředí. Pole dále mohou být ohrožena např. vodní či větrnou erozí.

Druhy pěstovaných rostlin se obvykle dělí do určitých skupin. Obilniny patří do čeledi lipnicovitých, využívají se jejich škrobnaté obilky. Patří mezi ně:

• pšenice setá (a) – základ výživy v Evropě; má nahé obilky a nelámavé vřeteno klasu, pěstuje se hlavně v nižších polohách, obilky se melou na mouku či krupici
• žito seté (b) – má zelenavé obilky, žitná mouka se užívá k pečení chleba, dále se ze žita vyrábí např. melta
• ječmen obecný (c) – má značně dlouhé osiny a často krátká stébla, k výrobě krup a krupek, sladu pro výrobu piva
• oves setý (d) – květenstvím je lata, k výrobě ovesných vloček
• kukuřice setá (e) – pochází z Ameriky, pěstuje se jako krmivo pro dobytek, zvláště jižněji též k výrobě mouky, cornflakes či popcornu, konzumována i jako zelenina

a – pšenice setá

b – žito seté

c – ječmen obecný

d – oves setý

e – kukuřice setá

Okopaniny jsou pěstované pro své podzemní části, např. přeměněné kořeny (kořenové bulvy) či stonky (stonkové hlízy). Náleží sem:

• lilek brambor (f) – z Ameriky, konzumují se škrobnaté stonkové hlízy
• řepa obecná – cukrovka (g) se užívá k výrobě sacharózy (řepného cukru), červená (salátová) řepa má užití jako zelenina

Luskoviny náleží do čeledi bobovitých. Jejich semena se označují jako luštěniny. Patří sem:

• hrách setý (h) – nejběžnější luštěnina, možné sklízet i několikrát ročně
• sója luštinatá (i) – teplomilná rostlina původem z Asie, její osevní plocha v Česku roste (užívá se hlavně pro krmení skotu)

f – lilek brambor

g – cukrovka

h – hrách setý

i – sója luštinatá

Pícniny slouží zejména jako krmivo pro zvířata. Náleží sem např. bob obecný (j), jetel luční (k), jetel inkarnát (l, „růžák“) či tolice setá (vojtěška, m).

j – bob obecný

k – jetel luční

l – jetel inkarnát

m – tolice setá

Olejniny se pěstují kvůli získávání oleje, na ten jsou obvykle bohatá semena. Součástí této skupiny jsou:

• řepka (n) – olej se využívá v potravinářství, ale též pro výrobu „biopaliv“
• slunečnice roční (o) – z Ameriky, pro získávání potravinářského oleje
• mák setý (p) – semena se používají při výrobě pečiva

Zvláštní způsob pěstování vyžaduje chmel otáčivý (q). Pěstuje se na chmelnicích, zde jsou obvykle mezi dřevěnými konstrukcemi nataženy kovové dráty, po nichž se chmel (jakožto liána) pne. Chmel je dvoudomý, pěstují se samičí rostliny. Jejich květenství (nepřesně „šištice“) se využívají jako koření při výrobě piva.

n – řepka

o – slunečnice roční

p – mák setý

q – chmel otáčivý

Mezi plevele patří např. mák vlčí (r), kokoška pastuší tobolka (s), penízek rolní (t) či merlík bílý (u).

r – mák vlčí

s – kokoška pastuší tobolka

t – penízek rolní

u – merlík bílý