
Stavba Země

Země je třetí planetou od Slunce. Vznikla asi před 4,54 miliardami let. Život je v současnosti známý pouze z ní. Z hlediska tvaru se jedná o geoid (je na pólech zploštělá), její poloměr na rovníku činí 6378 km. Součástí Země je:
- atmosféra – plynný obal
- hydrosféra – soubor vodstva
- biosféra – v rámci ní se vyskytují živé organizmy
- pedosféra – půdní obal
Z hlediska geologie lze Země na průřezu rozčlenit na následující části (od povrchu do středu):
součást |
skupenství |
informace |
zemská kůra (a, b) |
pevné (mimo magma) |
oceánská (a) má mocnost 4–15 km, kontinentální (pevninská, b) 30–40 km; nejhlubší vrty vytvořené člověkem zasahují právě do kůry |
zemský plášť (c) |
pevné (dlouhodobě se chová plasticky, není však tekutý) |
ve svrchním plášti se nachází astenosféra (d), po ní se pohybují litosférické desky |
zemské jádro (e, f) |
vnější (e) – kapalné, vnitřní (f) – pevné |
skládá se zejména ze železa a niklu, vytváří magnetické pole Země |

Magnetické pole chrání planetu před kosmickým zářením. To by jednak přímo ohrožovalo živé organizmy, jednak by způsobovalo úbytek atmosféry.
Zemská kůra a nejsvrchnější část pláště tvoří litosféru (g), která je rozčleněná v litosférické desky. Ty se v dlouhodobém měřítku pohybují po astenosféře (rychlostí několika cm za rok). Z tohoto důvodu se v geologické minulosti mj. měnily (a stále se pomalu mění) pozice kontinentů.
Teplota stoupá směrem do středu Země, teplota jádra je asi 4400–6000 °C. Vnitřní teplo se udrželo od dob vzniku planety, také vzniká rozpadem radioaktivních izotopů.
Zavřít