Stoletá válka bylo období válečných střetů mezi Anglií a Francií mezi lety 1337–1453. Nebojovalo se celou dobu, docházelo k uzavírání příměří a opětovnému zahájení bojů.
Záminky a příčina
Jako záminka k válce jsou uváděny nároky Angličanů na obsazení francouzského trůnu, a naopak Francouzi požadovali po anglickém králi lenní přísahu.
Hlavní příčinou byla ale snaha o ovládnutí Flander, tedy Flanderského hrabství, odkud pocházelo nejkvalitnější sukno té doby. Válka je rozdělena do tří fází.
Průběh stoleté války
První fáze války je datována mezi lety 1337-1360. Jedná se o část války, kdy se dá mluvit o větších úspěších anglického vojska. To se totiž skládalo z lučištníků, kteří měli velkou výhodu oproti typickým francouzským rytířům na koních. Angličtí vojáci byli také lépe zorganizováni.
V této fázi války proběhly dvě důležité bitvy:
- u Kresčaku (1346), kde zahynul český král Jan Lucemburský
- u Poitiers (1356), kde byl zajat francouzský král Jan II.
Tato fáze byla pak ukončena mírem podepsaným v roce 1360 v Brétigny, ve kterém se sice anglický král vzdal nároku na Flandry a francouzskou korunu, ale i tak je tento mír považován za vítězný pro Angličany a potvrzující jejich moc v kontinentální Evropě.
Druhá fáze války je datována mezi lety 1360-1415. V této době byla Anglie v krizi, naopak Francie v jejímž čele stál král Karel V. byla prosperující zemí. K otevřeným bojům mezi oběma státy moc nedocházelo. V roce 1372 je poraženo anglické loďstvo francouzským u La Rochelle.
Třetí a poslední fáze války probíhala od roku 1415 do roku 1453. Jedná se o období, kdy se na stranu Anglie přidá i Burgundsko, které se snažilo osvobodit od francouzské nadvlády.
Celá tato část začala vítězstvím Anglie v bitvě u Azincourtu v roce 1415 a dobytím Normandie. Mírová smlouva, která byla sepsána v roce 1420, slibovala titul francouzského krále po smrti aktuálního anglickému králi Jindřichu VI., k tomu ale nikdy nedošlo, zemřel totiž dříve než francouzský král Karel z Valois.
V této době se objevila Johanka z Arku, které se povedla série vojenských výher a výprav vedoucích k tomu, aby byl v Remeši korunován francouzský král Karel VII. Definitivně stoletá válka končila v roce 1453 po bitvě u Castillonu vítězstvím Francie.
Johanka z Arku
Jedna z nejznámějších postav středověku se navždy spjata s městem Orleáns, které se jí podařilo dobýt v roce 1429, a proto se jí říká „Panna Orleánská“. Sama byla přesvědčena, že se má postavit do čela francouzského vojska a dovést ho k vítězství, protože měla vize a ozývaly se jí hlasy andělů a světců. Po tom, co pomohla francouzskému králi ke korunovaci, se jí a jejího vlivu začal král obávat, a proto jí nijak nepomohl po tom, co padla do rukou Burgunďanů.
Johanka z Arku byla prohlášena za kacířku a upálena. Později byla prohlášena za mučednici a v současné době je svatořečena.
Důsledky války
Po konci stoleté války se Anglie vzdala nároků na území v kontinentální Evropě a zůstal jim pouze přístav Calais. Ve Francii došlo ke vzniku stálé armády a centralizaci královské moci.
V Anglii se přestala používat francouzština jako jazyk šlechty a země se začaly rozvíjet nezávisle na sobě.
Přinesla také změny ve vojenství, začaly se používat první palné zbraně. Vznikaly profesionální armády z neurozených bojovníků či nižších šlechticů a začaly za svou účast v bojích dostávat žold.
Rolnická povstání
Během stoleté války docházelo i rolnickým nebo-li selským povstáním, které souvisely i s velkou nespokojeností obyvatelstva.
Nejznámější francouzské povstání získalo název podle francouzského jména Jacques (česky Kuba), které se v té době používalo jako posměšek ve smyslu hloupý venkovan. Povstání proběhlo v roce 1358 v severní a střední Francii a bylo násilně potlačeno.
Do čela nejznámějšího anglického povstání se postavil Wat Tyler. Povstalci požadovali snížení daní, které se předtím zvýšily a další sociální a ekonomické změny. Vydali se pochodem do Londýna, kde byl ale Wat Tyler zavražděn a povstání dále nepokračovalo.