Století a tisíciletí
Na pomyslné časové ose z minulosti do budoucnosti nacházíme předěl v roce nula (někdy také jedna). Ten dělí osu na dvě části:
- to, co se stalo po roce nula, se stalo našeho letopočtu. Velmi často to neoznačujeme nijak speciálně, pokud by však mohlo dojít k nejasnostem, kdy k tomu došlo, označujeme to zkratkou n. l., tedy našeho letopočtu, případně AD.
Např. 2. světová válka začala v roce 1939 n. l.
- o tom, co se stalo před rokem nula, říkáme, že se to stalo před naším letopočtem. Takové údaje označujeme vždy a to buďto zkratkou př. n. l. (tedy před naším letopočtem), případně BC.
Např. římský vojevůdce Ceasar byl zabit v roce 44 př. n. l.
Určování století a tisíciletí
Stoletím myslíme sto po sobě jdoucích let. V kontextu dějepisu tím myslíme sto let jdoucích od roku jedna do roku sto daného století. Jméno století určujeme podle jeho posledního roku. Tedy např.
rok 1 až 100 |
1. století |
101 až 200 |
2. století |
201 až 300 |
3. století |
1301 až 1400 |
14. století |
1901 až 2000 |
20. století |
Obdobně to funguje i u tisíciletí, tedy období dlouhé tisíc let, kdy např.
1 až 1000 |
1. tisíciletí |
1001 až 2000 |
2. tisíciletí |
Století a tisíciletí před naším letopočtem
Roky před naším letopočtem jsou na časové ose obráceně, jakoby v mínusu, např. rok 44 př. n. l. je daleko současnosti blíže než rok 1200 př. n. l. Na druhou stranu určování století a tisíciletí zde funguje prakticky stejně.
1476 př. n. l. |
15. století př. n. l. |
2. tisíciletí př. n. l. |
769 př. n. l. |
8. století př. n. l. |
1. tisíciletí př. n. l. |
198 př. n. l. |
2. století př. n. l. |
1. tisíciletí př. n. l. |
Určování dekády
Jedna dekáda má 10 let. Určuje se však tradičně jinak, než století, neboť začíná rokem 0 a končí rokem 9. Například:
1870 až 1879 |
70. léta 19. století |
1920 až 1929 |
20. léta 20. století |
1980 až 1989 |
80. léta 20. století |
Zavřít