Na pomyslné časové ose z minulosti do budoucnosti nacházíme předěl mezi rokem -1 a 1. Ten dělí osu na dvě části. Technicky vzato rok 0 na časové ose nenajdeme. Po roce 1 př. n. l. následuje hned rok 1 n. l.

To, co se stalo v roce 1 a dále, se stalo našeho letopočtu. Velmi často to neoznačujeme nijak speciálně, pokud by však mohlo dojít k nejasnostem, kdy k tomu došlo, označujeme to zkratkou n. l., tedy našeho letopočtu, případně AD. Např. 2. světová válka začala v roce 1939 n. l.

O tom, co se stalo před rokem 1, říkáme, že se to stalo před naším letopočtem. Takové údaje označujeme vždy a to buďto zkratkou př. n. l., případně BC. Např. římský vojevůdce Caesar byl zabit v roce 44 př. n. l.

Určování století a tisíciletí

Stoletím myslíme sto po sobě jdoucích let. V kontextu dějepisu tím myslíme sto let jdoucích od roku jedna do roku sto daného století. Jméno století určujeme podle jeho posledního roku. Tedy např.

Obdobně to funguje i u tisíciletí, tedy období dlouhé tisíc let, kdy např.

Určování dekády

Jedna dekáda má 10 let. Určuje se však tradičně jinak, než století, neboť začíná rokem 0 a končí rokem 9. Například: