Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Velká francouzská revoluce
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
2K4
Sdílet
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

2K4
umime.to/2K4

Nastavení cvičení

Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/2K4

Velká francouzská revoluce

Společnost ve Francii před Velkou francouzskou revolucí

  • Ve 2. pol. 18. století je Francie nejmocnějším státem v kontinentální Evropě.
  • Obyvatelé rozděleni do třech stavů:
stav podíl obyvatelstva daňová zátěž majetek a vliv
duchovenstvo 1 % bez daní vlastní 1/10 půdy
šlechta 2 % prakticky bez daní úřední a vojenské funkce, mnoho majetku
třetí stav 97 % veškeré daně, velká zátěž bez práv a privilegií

Příčiny Velké francouzské revoluce

  • nespokojenost třetího stavu, který byl bez politické moci
  • chaos ve státní správě, nepořádek v zákonech
  • finanční krize
  • náboženská nesvoboda

Finance ve Francii

Za vlády králů Ludvíka XIV., XV. a XVI., vedl francouzský dvůr velmi nákladný a rozmařilý život. Velké množství financí spolykala také stavba paláců, např. Versailles.

Další obrovskou položkou v rozpočtu byly náklady na války v Evropě především s Habsburky a v koloniích s Velkou Británií. Koloniální expanze se nedařila podle představ francouzského dvora, a tak se investované peníze ne vždy vracely zpět. Velké výdaje si také vyžádala podpora amerických osadníků v bojích s Velkou Británií.

Náboženství ve Francii

Po krvavých náboženských válkách, které probíhaly celé 16. století, byla ve Francii Ediktem nantským uzákoněna částečná svoboda náboženského vyznání. Tento edikt byl však v roce 1685 zrušen Ludvíkem XIV. a tudíž bylo v době Velké francouzské revoluce jediným oficiálně povoleným náboženstvím katolictví.

Ludvík XVI.

  • Nastoupil na trůn v roce 1774.
  • vzdělaný, ale mírný a slabý král
  • manželka Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie), vedou rozmařilý život
  • Za jeho vlády došlo ke ztrojnásobení státního dluhu. Finanční krizi se snažil řešit zvyšováním daní a rušením fondů pro sociálně slabé.
  • Opatření byla velmi nepopulární.

Zrod revoluce

  • Na jaře roku 1789 byly svolány generální stavy do Versailles, aby na požadavek krále odsouhlasily nové daně.

Generální stavy

Generální stavy byl sněm, složený ze tří stavů, společenských vrstev. Jednalo se o šlechtu, duchovenstvo a třetí stav složený z poddaných, obchodníků, rolníků, bezzemků a zbytku nemajetného obyvatelstva. Tento orgán sloužil jako poradní sbor francouzských králů, k řešení náboženských konfliktů a odsouhlasení výše daní. Jeho počátky spadají do 14. století. Před Velkou francouzskou revolucí byly Generální stavy naposledy svolány v roce 1614, tedy od jejich posledního zasedání uplynulo v roce 1789 již 175 let.

  • Privilegované stavy odmítají vzdát se svých výsad a práv.
  • Třetí stav nesouhlasí se způsobem hlasování, který je pro něho nevýhodný. (Má sice nejvíc členů, ale nejméně hlasů). Proto ustavuje Národní shromáždění jako vlastní orgán a do Národního shromáždění jsou pozvány také zástupci dvou vyšších stavů. Z nich se přidává většina duchovenstva a část šlechty.
  • Z Národního shromáždění vzniká Ústavodárné národní shromáždění, jeho hlavním úkolem je vypracování ústavy.
  • Král se pokusil jednání stavů zmařit, ale podlehl politickému tlaku a nakonec s jednáním souhlasil.

Dobytí Bastily

  • Král politicky ustoupil, ale poslal k Versailles vojsko, aby si zajistil pořádek.
  • To popudilo pařížské občany, kteří vyrabovali zbrojnici, a začali sestavovat milice z ozbrojených občanů.
  • Královo vojsko u Paříže vyburcuje občany k akci.
  • 14. července 1789 ozbrojení občané dobývají pařížskou pevnost a vězení Bastilu.

Bastila

Pevnost postavená v 70. a 80. letech 14. století uprostřed Paříže. V době vlády Ludvíka XVI. se jednalo o prvořadý symbol absolutistické moci. Svému původnímu účelu, ochraně Paříže, už nesloužila. V době Velké francouzské revoluce byla využívána především jako vězení a muniční skladiště. V době útoku se nacházelo v pevnosti pouze 7 vězňů a žádný z nich nebyl odsouzen za politickou činnost.

  • Nepokoje se z Paříže šíří na venkov, kde ozbrojení obyvatelé drancují šlechtická sídla.

Symboly Velké francouzské revoluce

Heslo revoluce

Volnost, Rovnost, Bratrství

  • Volnost → individuální občanská práva
  • Rovnost → před zákonem pro všechny vrstvy obyvatelstva
  • Bratrství → národní sounáležitost
  • Heslo bylo jedním z mnoha hesel Velké francouzské revoluce, prosadilo se až v 19. století.

Trikolóra

Revoluční Francii symbolizovaly barvy modrá, červená a bílá. Modrá a červená jsou barvy Paříže, bílá je barva královská. Tyto barvy se objevily i na nové státní vlajce.

Národní hymna

Píseň Marseillaise byla složena v roce 1792 a ještě pod svým původním názvem Chant de guerre de l’Armée du Rhin měla sloužit francouzské armádě na řece Rýn v bojích s Rakušany. První ji však užili dobrovolníci z Marseille, kteří pochodovali do Paříže, odtud název. Hymnou se stala v roce 1795. Za císařství i restauračního režimu byla zakázána. Hymnou se opět stala až v roce 1879.

První revoluční zákony

  • Dne 4. srpna 1789 jsou vyhlášeny tzv. Srpnové dekrety.

Srpnové dekrety

  • Zrušení roboty.
  • Povinnost platit daně se týká všech stavů.
  • Zrušení desátků.
  • Zrušení vrchnostenských soudů.
  • Deklarace práv člověka a občana byla přijata Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789. Zajišťuje rovnost svobodných občanů před zákonem a stala se úvodem k nové ústavě a vzorem pro pojetí moderních lidských práv.
  • Král odmítá podepsat dekrety i Deklaraci a povolává do Paříže vojáky z Flander.

Základní lidské svobody

  • Svoboda slova.
  • Svoboda shromažďování.
  • Svoboda tisku.
  • Svoboda vyznání.
  • Svoboda vlastnictví majetku.

Francie konstituční monarchií

  • V září 1791 přijata nová ústava, která vychází z Deklarace.
    • Král je hlava státu a představitel výkonné moci.
    • Rozhodující moc má Zákonodárné shromáždění.
    • Královská moc je omezena, avšak formálně zůstává hlavou státu.
  • V rámci Zákonodárného shromáždění vznikají jednotlivé politické diskusní kluby, které hájí své zájmy a bojují o vliv v Zákonodárném shromáždění, postupně se tak profiluje několik navzájem soupeřících frakcí, od radikálních až po demokratické.

Klub jakobínů

  • Pod jiným názvem jako Společnost přátel ústavy.
  • Zahrnoval umírněné i radikální poslance.
  • Mluvčím a nejdůležitější osobností se stal Maximilien Robespeirre.

Klub kordeliérů

  • Pod jiným názvem Spolek přátel lidových práv.
  • Byl složen z radikálních revolucionářů.
  • Významnými osobnostmi byli Jean Paul Marat, Georges Jacques Danton

Girondisté

  • Složeni z demokraticky smýšlejících politiků.
  • Z počátku měli v Zákonodárném shromáždění rozhodující vliv.
  • Násilně potlačeni radikálnějšími politickými soupeři.

Usazení frakcí v Národním shromáždění

Radikálové jsou zastánci revoluce, jsou v sálu umístěni vlevo. Monarchisté a umírnění jsou umístěni vpravo, chtějí, aby si král zachoval právo veta.Toto dělení se stalo základem pro moderní rozdělení politického spektra – levice, pravice.

Revoluční zákony

Zabavení církevního majetku

  • Zabavení majetku má pomoci zlepšit špatnou ekonomickou situaci státu.
  • Ani veškerý zabavený majetek však nepokryje náklady na umoření státního dluhu.

Decentralizace státní správy

  • Je provedena reforma územních celků.
  • Vzniká 83 departementů.
  • Systém se drží dodnes.

Reforma církve

  • Kněží jsou placeni státem, stávají se z nich tedy státní zaměstnanci.
  • Kněží jsou povinni přísahat věrnost ústavě.
  • Stát jmenuje do úřadu církevní hodnostáře, papež je pouze potvrzuje.

Reakce Evropy na revoluční události ve Francii

  • Strach ostatních evropských panovníků.
  • Vzniká dohoda císaře Leopolda II. (Rakousko) a Fridricha Viléma II. (Prusko) na společném vojenském postupu proti Francii (srpen 1791).
  • Ve Francii jsou král a Girondisté nakloněni válce, věří, že zvítězí.
  • Vůdce Girondistů Jacques Pierre Brissot podporuje válku revoluční propagandou.

Válka Francie s Rakouskem

  • Král Ludvík XVI. podporoval válku s Rakouskem především proto, protože v případě porážky francouzských sil by s pomocí rakouských vojáků mohl nastolit zpět předrevoluční poměry.
  • Ve skutečnosti byla francouzská armáda ve velmi špatném stavu.
  • Část armády se rozpadla, vojáci dezertovali. Na bojišti hrozil nedostatek munice i zásob.
  • Francouzi byli zatlačeni až k Paříži. Šířila se panika mezi civilním obyvatelstvem.
  • Paříži pochodovali na pomoc dobrovolníci z celé Francie. Zde poprvé zazněla píseň Marseillaisa, která se později stala státní hymnou Francie.

Vznik republiky

  • Nepřátelská vojska pochodují na Paříž. Ve městě se šíří nemoci, je hlad, zásobování prakticky neexistuje (je nasměrováno armádě).
  • 10. srpna 1792 probíhá převrat, v jeho čele stojí Danton.
  • Král je uvězněn a jsou vyhlášeny volby do nového parlamentu, který nese název Národní konvent.
  • Mezitím je rakousko-pruská armáda poražena v bitvě u Valmy, díky čemuž Konvent tím získává sebevědomí.
  • Král je sesazen a 22. září 1792 je vyhlášena Francie republikou.

Soud s Ludvíkem XVI.

  • Do té doby nevídaný soudní proces s králem z boží milosti.
  • Probíhá od 10. prosince 1792. Král je v něm obviněn z velezrady. Je u něho nalezena tajná korespondence.
  • Dne 15. ledna je král uznán vinným a 20. ledna odsouzen k smrti.
  • 21. ledna 1793 je král popraven stětím gilotinou.
  • Poprava krále vyvolala ostré reakce ve státech Evropy, které mají za následek vytvoření protifrancouzské koalice.
  • Na podzim popravena také královna Marie Antoinetta.

Gilotina

Popravčí nástroj složený z desky a nabroušeného ostří, které bylo umístěno svisle a spouštělo se proti lavici na které ležel odsouzený. Ostří, které bylo zatíženo 60 kg závažím, setnulo odsouzenému hlavu v oblasti krčních obratlů.

Nástroj byl znám již z období vrcholného středověku. Nejvíce ho proslavily události Velké francouzské revoluce, kdy byly pomocí gilotin stínáni politicky nepohodlní, nepřátelé revoluce i obyčejní vězni. První gilotina se v Paříži objevila v dubnu 1792. První osobu popravenou gilotinou byl kapesní zloděj Nicolas Jacques Pelletier. Během Velké francouzské revoluce byl gilotinou popraven král Ludvík XVI. s manželkou Marií Antoinettou, dále například Maximilien Robespierre. Gilotina se stala jedním ze symbolů krutosti Velké francouzské revoluce.

  • Proti Francii se tvoří koalice složená ze států Rakouska, Pruska, Velké Británie, Nizozemí, Španělska, a dalších.
  • Zpočátku opět hrozí porážka Francie, zachrání ji všeobecná mobilizace.

Jakobínská diktatura

  • V Konventu se vede politický boj mezi Girondisty a uskupením Jakobínů a Kordeliérů. Girondisté jsou nepopulární (hlad, tvrdý postup proti kněžím).
  • 3. června 1793 občané oblehnou Konvent proběhne zatýkání nejdůležitějších Girondistů. Do čela revoluce se dostávají jakobíni, čímž začíná jakobínská diktatura.
  • Byly zřizovány Výbory, které získaly postupně moc výkonnou a soudní. Nejdůležitějším byl Výbor pro veřejné blaho, který organizoval zásobování, obranu a zahraniční politiku. Vedl jej Maximilien Robespierre.

Reformy jakobínů

  • Zrušeny veškeré poplatky a feudální dávky.
  • Stanovena minimální mzda a cena obilovin.
  • Reforma armády.
  • Vyhlášena všeobecná branná povinnost.
  • Reforma ústavy.

Velký teror

  • Veškerá moc je soustředěna do rukou parlamentu a Výboru veřejného blaha.
  • Jakobíni nastolili ve Francii hrůzovládu, při které se zbavovali všech nepohodlných (útoky na katolickou církev, popravy politických konkurentů).
  • V březnu 1794 nechal Výbor popravit představitele umírněných Dantona.
  • Robespierre kolem sebe soustředil čím dál více moci, což se přestalo líbit mnohým jeho dřívějším stoupencům, kteří se obávali z jeho rostoucího vlivu. Z těchto důvodů byl Robespierre zatčen, obviněn a následně popraven stětím gilotinou.
  • Byla ustavena vláda Direktoria spolu s radou Pěti set a Radou starších.

Direktorium

  • Výkonný orgán ve Francii mezi lety 1795–1799.
  • Hlavní moc drželo pět osob tzv. direktorů.
  • Vládu direktoria ukončil převratem Napoleon Bonaparte v roce 1799.

Rada pěti set

  • Měla zákonodárnou moc (navrhovala zákony).
  • Navrhovala k volbě kandidáty do Direktoria.

Rada starších

  • Odsouhlasila, nebo zamítala zákony navrhované Radou pěti set.
  • Volila kandidáty do Direktoria navržené Radou pěti set.

Vzestup Napoleona

  • Napoleon Bonaparte byl vojenský důstojník, pocházející z Korsiky. Účastnil se revoluce na straně revolucionářů.
  • Byla mu svěřena armáda, se kterou dokázal porazit vojska protifrancouzské koalice a připojit část území Itálie k Francii.
  • S vojenskými úspěchy rostla i jeho politická moc.
  • V roce 1798 Napoleon vedl tažení do Egypta, kde porazil Egypťany a mamlůky v bitvě u Pyramid.

Rosettská deska

  • Starověká kamenná deska s texty, nalezená francouzskými vojáky v červenci roku 1799. Na desce byl psán tentýž text ve třech různých jazycích. Egyptských hieroglyfech, démotickém písmu a řecké alfabetě. Díky shodnosti textů rozluštil v roce 1814 démotické písmo Brit T. Young a v roce 1822 hieroglyfické písmo francouzský vědec F. Champollion.
  • Loďstvo Napoleona bylo zničeno v námořní bitvě proti Britům u Aboukiru, po porážce se vrátil do Francie.
  • Francouzská armáda během Napoleonova tažení prohrála několik bitev s Ruskem a Rakouskem.
  • Následně se účastnil státního převratu, ve kterém zanikla Rada pěti set i Direktorium a byly ustanoveni tři konzulové.
  • Po převratu byl Napoleon jmenován prvním ze tří nově vzniklých konzulů.
Zavřít

Velká francouzská revoluce (střední)

Vyřešeno:

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence