Společnost ve Francii před Velkou francouzskou revolucí

• Ve 2. pol. 18. století je Francie nejmocnějším státem v kontinentální Evropě.
• Obyvatelé rozděleni do třech stavů:

Příčiny Velké francouzské revoluce

• nespokojenost třetího stavu, který byl bez politické moci
• chaos ve státní správě, nepořádek v zákonech
• finanční krize
• náboženská nesvoboda

Ludvík XVI.

• Nastoupil na trůn v roce 1774.
• vzdělaný, ale mírný a slabý král
• manželka Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie), vedou rozmařilý život
• Za jeho vlády došlo ke ztrojnásobení státního dluhu. Finanční krizi se snažil řešit zvyšováním daní a rušením fondů pro sociálně slabé.
• Opatření byla velmi nepopulární.

Zrod revoluce

• Na jaře roku 1789 byly svolány generální stavy do Versailles, aby na požadavek krále odsouhlasily nové daně.

• Privilegované stavy odmítají vzdát se svých výsad a práv.
• Třetí stav nesouhlasí se způsobem hlasování, který je pro něho nevýhodný. (Má sice nejvíc členů, ale nejméně hlasů). Proto ustavuje Národní shromáždění jako vlastní orgán a do Národního shromáždění jsou pozvány také zástupci dvou vyšších stavů. Z nich se přidává většina duchovenstva a část šlechty.
• Z Národního shromáždění vzniká Ústavodárné národní shromáždění, jeho hlavním úkolem je vypracování ústavy.
• Král se pokusil jednání stavů zmařit, ale podlehl politickému tlaku a nakonec s jednáním souhlasil.

Dobytí Bastily

• Král politicky ustoupil, ale poslal k Versailles vojsko, aby si zajistil pořádek.
• To popudilo pařížské občany, kteří vyrabovali zbrojnici, a začali sestavovat milice z ozbrojených občanů.
• Královo vojsko u Paříže vyburcuje občany k akci.
• 14. července 1789 ozbrojení občané dobývají pařížskou pevnost a vězení Bastilu.

• Nepokoje se z Paříže šíří na venkov, kde ozbrojení obyvatelé drancují šlechtická sídla.

Symboly Velké francouzské revoluce

První revoluční zákony

• Dne 4. srpna 1789 jsou vyhlášeny tzv. Srpnové dekrety.

• Deklarace práv člověka a občana byla přijata Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789. Zajišťuje rovnost svobodných občanů před zákonem a stala se úvodem k nové ústavě a vzorem pro pojetí moderních lidských práv.
• Král odmítá podepsat dekrety i Deklaraci a povolává do Paříže vojáky z Flander.

Francie konstituční monarchií

• V září 1791 přijata nová ústava, která vychází z Deklarace.
  • Král je hlava státu a představitel výkonné moci.
  • Rozhodující moc má Zákonodárné shromáždění.
  • Královská moc je omezena, avšak formálně zůstává hlavou státu.
• V rámci Zákonodárného shromáždění vznikají jednotlivé politické diskusní kluby, které hájí své zájmy a bojují o vliv v Zákonodárném shromáždění, postupně se tak profiluje několik navzájem soupeřících frakcí, od radikálních až po demokratické.

Revoluční zákony

Reakce Evropy na revoluční události ve Francii

• Strach ostatních evropských panovníků.
• Vzniká dohoda císaře Leopolda II. (Rakousko) a Fridricha Viléma II. (Prusko) na společném vojenském postupu proti Francii (srpen 1791).
• Ve Francii jsou král a Girondisté nakloněni válce, věří, že zvítězí.
• Vůdce Girondistů Jacques Pierre Brissot podporuje válku revoluční propagandou.

Vznik republiky

• Nepřátelská vojska pochodují na Paříž. Ve městě se šíří nemoci, je hlad, zásobování prakticky neexistuje (je nasměrováno armádě).
• 10. srpna 1792 probíhá převrat, v jeho čele stojí Danton.
• Král je uvězněn a jsou vyhlášeny volby do nového parlamentu, který nese název Národní konvent.
• Mezitím je rakousko-pruská armáda poražena v bitvě u Valmy, díky čemuž Konvent tím získává sebevědomí.
• Král je sesazen a 22. září 1792 je vyhlášena Francie republikou.

• Proti Francii se tvoří koalice složená ze států Rakouska, Pruska, Velké Británie, Nizozemí, Španělska, a dalších.
• Zpočátku opět hrozí porážka Francie, zachrání ji všeobecná mobilizace.

Jakobínská diktatura

• V Konventu se vede politický boj mezi Girondisty a uskupením Jakobínů a Kordeliérů. Girondisté jsou nepopulární (hlad, tvrdý postup proti kněžím).
• 3. června 1793 občané oblehnou Konvent proběhne zatýkání nejdůležitějších Girondistů. Do čela revoluce se dostávají jakobíni, čímž začíná jakobínská diktatura.
• Byly zřizovány Výbory, které získaly postupně moc výkonnou a soudní. Nejdůležitějším byl Výbor pro veřejné blaho, který organizoval zásobování, obranu a zahraniční politiku. Vedl jej Maximilien Robespierre.

Reformy jakobínů

• Zrušeny veškeré poplatky a feudální dávky.
• Stanovena minimální mzda a cena obilovin.
• Reforma armády.
• Vyhlášena všeobecná branná povinnost.
• Reforma ústavy.

Velký teror

• Veškerá moc je soustředěna do rukou parlamentu a Výboru veřejného blaha.
• Jakobíni nastolili ve Francii hrůzovládu, při které se zbavovali všech nepohodlných (útoky na katolickou církev, popravy politických konkurentů).
• V březnu 1794 nechal Výbor popravit představitele umírněných Dantona.
• Robespierre kolem sebe soustředil čím dál více moci, což se přestalo líbit mnohým jeho dřívějším stoupencům, kteří se obávali z jeho rostoucího vlivu. Z těchto důvodů byl Robespierre zatčen, obviněn a následně popraven stětím gilotinou.
• Byla ustavena vláda Direktoria spolu s radou Pěti set a Radou starších.

Vzestup Napoleona

• Napoleon Bonaparte byl vojenský důstojník, pocházející z Korsiky. Účastnil se revoluce na straně revolucionářů.
• Byla mu svěřena armáda, se kterou dokázal porazit vojska protifrancouzské koalice a připojit část území Itálie k Francii.
• S vojenskými úspěchy rostla i jeho politická moc.
• V roce 1798 Napoleon vedl tažení do Egypta, kde porazil Egypťany a mamlůky v bitvě u Pyramid.

• Loďstvo Napoleona bylo zničeno v námořní bitvě proti Britům u Aboukiru, po porážce se vrátil do Francie.
  
• Francouzská armáda během Napoleonova tažení prohrála několik bitev s Ruskem a Rakouskem.
• Následně se účastnil státního převratu, ve kterém zanikla Rada pěti set i Direktorium a byly ustanoveni tři konzulové.
• Po převratu byl Napoleon jmenován prvním ze tří nově vzniklých konzulů.