Rozhodovačka
Velká francouzská revoluce
Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit seQR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím. Zkopírováno!
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
umime.to/2K3
Velká francouzská revoluce
Společnost ve Francii před Velkou francouzskou revolucí
- Ve 2. pol. 18. století je Francie nejmocnějším státem v kontinentální Evropě.
- Obyvatelé rozděleni do třech stavů:
stav | podíl obyvatelstva | daňová zátěž | majetek a vliv |
---|---|---|---|
duchovenstvo | 1 % | bez daní | vlastní 1/10 půdy |
šlechta | 2 % | prakticky bez daní | úřední a vojenské funkce, mnoho majetku |
třetí stav | 97 % | veškeré daně, velká zátěž | bez práv a privilegií |
Příčiny Velké francouzské revoluce
- nespokojenost třetího stavu, který byl bez politické moci
- chaos ve státní správě, nepořádek v zákonech
- finanční krize
- náboženská nesvoboda
Finance ve Francii
Za vlády králů Ludvíka XIV., XV. a XVI., vedl francouzský dvůr velmi nákladný a rozmařilý život. Velké množství financí spolykala také stavba paláců, např. Versailles.
Další obrovskou položkou v rozpočtu byly náklady na války v Evropě především s Habsburky a v koloniích s Velkou Británií. Koloniální expanze se nedařila podle představ francouzského dvora, a tak se investované peníze ne vždy vracely zpět. Velké výdaje si také vyžádala podpora amerických osadníků v bojích s Velkou Británií.
Náboženství ve Francii
Po krvavých náboženských válkách, které probíhaly celé 16. století, byla ve Francii Ediktem nantským uzákoněna částečná svoboda náboženského vyznání. Tento edikt byl však v roce 1685 zrušen Ludvíkem XIV. a tudíž bylo v době Velké francouzské revoluce jediným oficiálně povoleným náboženstvím katolictví.
Ludvík XVI.
- Nastoupil na trůn v roce 1774.
- vzdělaný, ale mírný a slabý král
- manželka Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie), vedou rozmařilý život
- Za jeho vlády došlo ke ztrojnásobení státního dluhu. Finanční krizi se snažil řešit zvyšováním daní a rušením fondů pro sociálně slabé.
- Opatření byla velmi nepopulární.
Zrod revoluce
- Na jaře roku 1789 byly svolány generální stavy do Versailles, aby na požadavek krále odsouhlasily nové daně.
Generální stavy
Generální stavy byl sněm, složený ze tří stavů, společenských vrstev. Jednalo se o šlechtu, duchovenstvo a třetí stav složený z poddaných, obchodníků, rolníků, bezzemků a zbytku nemajetného obyvatelstva. Tento orgán sloužil jako poradní sbor francouzských králů, k řešení náboženských konfliktů a odsouhlasení výše daní. Jeho počátky spadají do 14. století. Před Velkou francouzskou revolucí byly Generální stavy naposledy svolány v roce 1614, tedy od jejich posledního zasedání uplynulo v roce 1789 již 175 let.
- Privilegované stavy odmítají vzdát se svých výsad a práv.
- Třetí stav nesouhlasí se způsobem hlasování, který je pro něho nevýhodný. (Má sice nejvíc členů, ale nejméně hlasů). Proto ustavuje Národní shromáždění jako vlastní orgán a do Národního shromáždění jsou pozvány také zástupci dvou vyšších stavů. Z nich se přidává většina duchovenstva a část šlechty.
- Z Národního shromáždění vzniká Ústavodárné národní shromáždění, jeho hlavním úkolem je vypracování ústavy.
- Král se pokusil jednání stavů zmařit, ale podlehl politickému tlaku a nakonec s jednáním souhlasil.
Dobytí Bastily
- Král politicky ustoupil, ale poslal k Versailles vojsko, aby si zajistil pořádek.
- To popudilo pařížské občany, kteří vyrabovali zbrojnici, a začali sestavovat milice z ozbrojených občanů.
- Královo vojsko u Paříže vyburcuje občany k akci.
- 14. července 1789 ozbrojení občané dobývají pařížskou pevnost a vězení Bastilu.
Bastila
Pevnost postavená v 70. a 80. letech 14. století uprostřed Paříže. V době vlády Ludvíka XVI. se jednalo o prvořadý symbol absolutistické moci. Svému původnímu účelu, ochraně Paříže, už nesloužila. V době Velké francouzské revoluce byla využívána především jako vězení a muniční skladiště. V době útoku se nacházelo v pevnosti pouze 7 vězňů a žádný z nich nebyl odsouzen za politickou činnost.
- Nepokoje se z Paříže šíří na venkov, kde ozbrojení obyvatelé drancují šlechtická sídla.
Symboly Velké francouzské revoluce
Heslo revoluce
Volnost, Rovnost, Bratrství
- Volnost → individuální občanská práva
- Rovnost → před zákonem pro všechny vrstvy obyvatelstva
- Bratrství → národní sounáležitost
- Heslo bylo jedním z mnoha hesel Velké francouzské revoluce, prosadilo se až v 19. století.
Trikolóra
Revoluční Francii symbolizovaly barvy modrá, červená a bílá. Modrá a červená jsou barvy Paříže, bílá je barva královská. Tyto barvy se objevily i na nové státní vlajce.
Národní hymna
Píseň Marseillaise byla složena v roce 1792 a ještě pod svým původním názvem Chant de guerre de l’Armée du Rhin měla sloužit francouzské armádě na řece Rýn v bojích s Rakušany. První ji však užili dobrovolníci z Marseille, kteří pochodovali do Paříže, odtud název. Hymnou se stala v roce 1795. Za císařství i restauračního režimu byla zakázána. Hymnou se opět stala až v roce 1879.
První revoluční zákony
- Dne 4. srpna 1789 jsou vyhlášeny tzv. Srpnové dekrety.
Srpnové dekrety
- Zrušení roboty.
- Povinnost platit daně se týká všech stavů.
- Zrušení desátků.
- Zrušení vrchnostenských soudů.
- Deklarace práv člověka a občana byla přijata Ústavodárným shromážděním 26. srpna 1789. Zajišťuje rovnost svobodných občanů před zákonem a stala se úvodem k nové ústavě a vzorem pro pojetí moderních lidských práv.
- Král odmítá podepsat dekrety i Deklaraci a povolává do Paříže vojáky z Flander.
Základní lidské svobody
- Svoboda slova.
- Svoboda shromažďování.
- Svoboda tisku.
- Svoboda vyznání.
- Svoboda vlastnictví majetku.
Francie konstituční monarchií
- V září 1791 přijata nová ústava, která vychází z Deklarace.
- Král je hlava státu a představitel výkonné moci.
- Rozhodující moc má Zákonodárné shromáždění.
- Královská moc je omezena, avšak formálně zůstává hlavou státu.
- V rámci Zákonodárného shromáždění vznikají jednotlivé politické diskusní kluby, které hájí své zájmy a bojují o vliv v Zákonodárném shromáždění, postupně se tak profiluje několik navzájem soupeřících frakcí, od radikálních až po demokratické.
Klub jakobínů
- Pod jiným názvem jako Společnost přátel ústavy.
- Zahrnoval umírněné i radikální poslance.
- Mluvčím a nejdůležitější osobností se stal Maximilien Robespeirre.
Klub kordeliérů
- Pod jiným názvem Spolek přátel lidových práv.
- Byl složen z radikálních revolucionářů.
- Významnými osobnostmi byli Jean Paul Marat, Georges Jacques Danton
Girondisté
- Složeni z demokraticky smýšlejících politiků.
- Z počátku měli v Zákonodárném shromáždění rozhodující vliv.
- Násilně potlačeni radikálnějšími politickými soupeři.
Usazení frakcí v Národním shromáždění
Radikálové jsou zastánci revoluce, jsou v sálu umístěni vlevo. Monarchisté a umírnění jsou umístěni vpravo, chtějí, aby si král zachoval právo veta.Toto dělení se stalo základem pro moderní rozdělení politického spektra – levice, pravice.
Revoluční zákony
Zabavení církevního majetku
- Zabavení majetku má pomoci zlepšit špatnou ekonomickou situaci státu.
- Ani veškerý zabavený majetek však nepokryje náklady na umoření státního dluhu.
Decentralizace státní správy
- Je provedena reforma územních celků.
- Vzniká 83 departementů.
- Systém se drží dodnes.
Reforma církve
- Kněží jsou placeni státem, stávají se z nich tedy státní zaměstnanci.
- Kněží jsou povinni přísahat věrnost ústavě.
- Stát jmenuje do úřadu církevní hodnostáře, papež je pouze potvrzuje.
Reakce Evropy na revoluční události ve Francii
- Strach ostatních evropských panovníků.
- Vzniká dohoda císaře Leopolda II. (Rakousko) a Fridricha Viléma II. (Prusko) na společném vojenském postupu proti Francii (srpen 1791).
- Ve Francii jsou král a Girondisté nakloněni válce, věří, že zvítězí.
- Vůdce Girondistů Jacques Pierre Brissot podporuje válku revoluční propagandou.
Válka Francie s Rakouskem
- Král Ludvík XVI. podporoval válku s Rakouskem především proto, protože v případě porážky francouzských sil by s pomocí rakouských vojáků mohl nastolit zpět předrevoluční poměry.
- Ve skutečnosti byla francouzská armáda ve velmi špatném stavu.
- Část armády se rozpadla, vojáci dezertovali. Na bojišti hrozil nedostatek munice i zásob.
- Francouzi byli zatlačeni až k Paříži. Šířila se panika mezi civilním obyvatelstvem.
- Paříži pochodovali na pomoc dobrovolníci z celé Francie. Zde poprvé zazněla píseň Marseillaisa, která se později stala státní hymnou Francie.
Vznik republiky
- Nepřátelská vojska pochodují na Paříž. Ve městě se šíří nemoci, je hlad, zásobování prakticky neexistuje (je nasměrováno armádě).
- 10. srpna 1792 probíhá převrat, v jeho čele stojí Danton.
- Král je uvězněn a jsou vyhlášeny volby do nového parlamentu, který nese název Národní konvent.
- Mezitím je rakousko-pruská armáda poražena v bitvě u Valmy, díky čemuž Konvent tím získává sebevědomí.
- Král je sesazen a 22. září 1792 je vyhlášena Francie republikou.
Soud s Ludvíkem XVI.
- Do té doby nevídaný soudní proces s králem z boží milosti.
- Probíhá od 10. prosince 1792. Král je v něm obviněn z velezrady. Je u něho nalezena tajná korespondence.
- Dne 15. ledna je král uznán vinným a 20. ledna odsouzen k smrti.
- 21. ledna 1793 je král popraven stětím gilotinou.
- Poprava krále vyvolala ostré reakce ve státech Evropy, které mají za následek vytvoření protifrancouzské koalice.
- Na podzim popravena také královna Marie Antoinetta.
Gilotina
Popravčí nástroj složený z desky a nabroušeného ostří, které bylo umístěno svisle a spouštělo se proti lavici na které ležel odsouzený. Ostří, které bylo zatíženo 60 kg závažím, setnulo odsouzenému hlavu v oblasti krčních obratlů.
Nástroj byl znám již z období vrcholného středověku. Nejvíce ho proslavily události Velké francouzské revoluce, kdy byly pomocí gilotin stínáni politicky nepohodlní, nepřátelé revoluce i obyčejní vězni. První gilotina se v Paříži objevila v dubnu 1792. První osobu popravenou gilotinou byl kapesní zloděj Nicolas Jacques Pelletier. Během Velké francouzské revoluce byl gilotinou popraven král Ludvík XVI. s manželkou Marií Antoinettou, dále například Maximilien Robespierre. Gilotina se stala jedním ze symbolů krutosti Velké francouzské revoluce.
- Proti Francii se tvoří koalice složená ze států Rakouska, Pruska, Velké Británie, Nizozemí, Španělska, a dalších.
- Zpočátku opět hrozí porážka Francie, zachrání ji všeobecná mobilizace.
Jakobínská diktatura
- V Konventu se vede politický boj mezi Girondisty a uskupením Jakobínů a Kordeliérů. Girondisté jsou nepopulární (hlad, tvrdý postup proti kněžím).
- 3. června 1793 občané oblehnou Konvent proběhne zatýkání nejdůležitějších Girondistů. Do čela revoluce se dostávají jakobíni, čímž začíná jakobínská diktatura.
- Byly zřizovány Výbory, které získaly postupně moc výkonnou a soudní. Nejdůležitějším byl Výbor pro veřejné blaho, který organizoval zásobování, obranu a zahraniční politiku. Vedl jej Maximilien Robespierre.
Reformy jakobínů
- Zrušeny veškeré poplatky a feudální dávky.
- Stanovena minimální mzda a cena obilovin.
- Reforma armády.
- Vyhlášena všeobecná branná povinnost.
- Reforma ústavy.
Velký teror
- Veškerá moc je soustředěna do rukou parlamentu a Výboru veřejného blaha.
- Jakobíni nastolili ve Francii hrůzovládu, při které se zbavovali všech nepohodlných (útoky na katolickou církev, popravy politických konkurentů).
- V březnu 1794 nechal Výbor popravit představitele umírněných Dantona.
- Robespierre kolem sebe soustředil čím dál více moci, což se přestalo líbit mnohým jeho dřívějším stoupencům, kteří se obávali z jeho rostoucího vlivu. Z těchto důvodů byl Robespierre zatčen, obviněn a následně popraven stětím gilotinou.
- Byla ustavena vláda Direktoria spolu s radou Pěti set a Radou starších.
Direktorium
- Výkonný orgán ve Francii mezi lety 1795–1799.
- Hlavní moc drželo pět osob tzv. direktorů.
- Vládu direktoria ukončil převratem Napoleon Bonaparte v roce 1799.
Rada pěti set
- Měla zákonodárnou moc (navrhovala zákony).
- Navrhovala k volbě kandidáty do Direktoria.
Rada starších
- Odsouhlasila, nebo zamítala zákony navrhované Radou pěti set.
- Volila kandidáty do Direktoria navržené Radou pěti set.
Vzestup Napoleona
- Napoleon Bonaparte byl vojenský důstojník, pocházející z Korsiky. Účastnil se revoluce na straně revolucionářů.
- Byla mu svěřena armáda, se kterou dokázal porazit vojska protifrancouzské koalice a připojit část území Itálie k Francii.
- S vojenskými úspěchy rostla i jeho politická moc.
- V roce 1798 Napoleon vedl tažení do Egypta, kde porazil Egypťany a mamlůky v bitvě u Pyramid.
Rosettská deska
- Starověká kamenná deska s texty, nalezená francouzskými vojáky v červenci roku 1799. Na desce byl psán tentýž text ve třech různých jazycích. Egyptských hieroglyfech, démotickém písmu a řecké alfabetě. Díky shodnosti textů rozluštil v roce 1814 démotické písmo Brit T. Young a v roce 1822 hieroglyfické písmo francouzský vědec F. Champollion.
- Loďstvo Napoleona bylo zničeno v námořní bitvě proti Britům u Aboukiru, po porážce se vrátil do Francie.
- Francouzská armáda během Napoleonova tažení prohrála několik bitev s Ruskem a Rakouskem.
- Následně se účastnil státního převratu, ve kterém zanikla Rada pěti set i Direktorium a byly ustanoveni tři konzulové.
- Po převratu byl Napoleon jmenován prvním ze tří nově vzniklých konzulů.
Velká francouzská revoluce (těžké)