Vytékání kapaliny malým otvorem
Pomocí Bernoulliho rovnice (\frac{1}{2}\rho v_1^2+p_1 = \frac{1}{2}\rho v_2^2+p_2) můžeme odvodit rychlost tryskání vody z (malého) otvoru v nějaké nádobě.
Zevnitř (index 1) je rychlost prakticky nulová a vně (index 2) je zase nulový tlak (pokud od obou stran odečteme atmosférický tlak). Po dosazení těchto nul do rovnice výše dostaneme p_1 = \frac{1}{2}\rho v_2^2.
Tlak p_1 je vlastně hydrostatický tlak v nádobě (h\rho g) a rychlost zůstala jen jedna, nemusíme ji tedy indexovat. Máme h\rho g=\frac{1}{2}\rho v^2, z čehož vyjádříme rychlost:
v = \sqrt{2 h g}
Příklad: dvojnásobná hloubka
- Bude z otvoru v dvojnásobné hloubce nebude stříkat voda dvakrát rychleji?
- Podle vzorce v = \sqrt{2 h g} závisí rychlost na odmocnině z hloubky.
- Pokud tedy změníme h na 2h, dostaneme v = \sqrt{2\cdot 2 h g}= \sqrt{2}\cdot \sqrt{2 h g}.
- Rychlost tedy bude jen \sqrt 2-krát větší.
Příklad: stav beztíže
- Jaká bude rychlost stříkání vody z děravé lahve ve stavu beztíže?
- Ve stavu beztíže je g nulové.
- Do v = \sqrt{2 h g} tedy dosazujeme nulu. A součin s nulou je nulový celý.
- A odmocnina z nuly je nula. Rychlost tedy bude nulová – ve stavu beztíže voda samovolně nevytéká.
Rovnice kontinuity
U proudění tekutin definujeme tzv. objemový průtok Q_V. Je to objem tekutiny, který proteče trubkou za jednotku času. Jednotkou je tedy m³/s a platí:
Q_V=\frac{V}{t}
Příklad: ropovod
- Jaký byl průtok ropovodem, pokud za 1 minutu proteklo 30 m³ ropy?
- Známe V i t.
- Čas t není v základních jendotkách, musíme jej tedy převést na sekundy t= 60\,\mathrm s
- Dosadíme do Q_V=V/t
- Q_V=30/ 60 \,\mathrm {m^3/s}=0{,}5 \,\mathrm {m^3/s}.
- Průtok je 0{,}5 \,\mathrm {m^3/s} ropy.
Objem V je ale roven součinu průřezu trubice S a posunu kapaliny o dráhu s. Po dosazení máme Q_V=\frac{S\cdot s}{t}.
Víme přitom, že \frac{s}{t} je klasická definice rychlosti, tedy i rychlosti proudění v. Pak můžeme průtok zapsat ekvivalentní rovnicí:
Q_V=S\cdot v
Příklad: Lipno
- Jaký průtok vody míří na turbínu vodní elektrárny Lipno I, pokud v její 15 m² přívodní šachtě proudí voda rychlostí 2 m/s?
- Známe S i v a to v základních jednotkách.
- Stačí tedy dosadit dosadit do Q_V=S\cdot v
- Q_V=15\cdot 2 \,\mathrm {m^3/s}=30 \,\mathrm {m^3/s}
- Průtok je 30 \,\mathrm {m^3/s}.
Protože jsou kapaliny nestlačitelné, musí být průtok Q_V v uzavřeném plném potrubí všude stejný (jinak by se někde musela hromadit).
Pokud tedy porovnáme dvě místa (Q_{V{,}1}=Q_{V{,}2}) a dosadíme za jednotlivé průtoky, vznikne známý vzorec rovnice kontinuity:
S_1\cdot v_1=S_2\cdot v_2
Příklad: stále stejně tlusté potrubí
- Jak se mění rychlost ideální kapaliny při průchodu stále stejně tlustým potrubím?
- Nabízí se odpověď „všude stejná“. Ověříme to.
- Pro dvě místa v trubici platí S_1\cdot v_1=S_2\cdot v_2.
- Oba průřezy S_1 i S_2 jsou stejné, označme je tedy jednotně jako S.
- Máme S\cdot v_1=S\cdot v_2. V této rovnici můžeme krátit S.
- Dostaneme v_1=v_2. Tedy i rychlosti musí být stejné.
Příklad: přechod potrubí na třikrát větší průřez
- Jak se změní rychlost ideální kapaliny při rozšíření potrubí na trojnásobný průřez?
- Nejprve přiřadíme jednotlivým místům v potrubí označení: užší část bude (1) a širší (2).
- Platí S_1\cdot v_1=S_2\cdot v_2.
- Víme že S_2=3\cdot S_1. Dosadíme to do rovnice.
- S_1\cdot v_1=3\cdot S_1\cdot v_2. Můžeme krátit S_1.
- Dostaneme v_1=3\cdot v_2. Hledáme ale rychlost v_2.
- Dělíme tedy 3 a dostaneme v_2=\frac{1}{3} v_1.
- Rychlost tedy bude třetinová.
Zajímavosti
- Přibližně platí i pro volně proudící kapalinu (řeka a její koryto).
- Někdy přibližně platí pro plyny (jsou stlačitelné).
- Obdobné rovnice kontinuity platí například i v elektřině (1. Kirchhoffův zákon).
- Rovnice V=S\cdot s je spolehlivá jen pro malé s (mohl by se změnit průměr trubice). Naštěstí rovnice Q_V=S\cdot v je už platná obecně.
Bernoulliho rovnice
Bernoulliho rovnice popisuje souvislost mezi tlakem p v kapalině (o hustotě \rho) a rychlostí jejího proudění v. Podél jedné proudnice platí:
\frac{1}{2}\rho v^2+p = \mathrm{konst.}
Pro dvě místa na téže proudnici tedy platí (pro konstantní hustotu)
\frac{1}{2}\rho v_1^2+p_1 = \frac{1}{2}\rho v_2^2+p_2
Pro jednoduchost obvykle definujeme Bernoulliho rovnici pro vodorovnou uzavřenou trubku.
Jak by to bylo pro nevodorovnou trubku?
Pro nevodorovnou trubku bychom do tlaku museli do celkového tlaku započítávat i hydrostatický tlak p_h.Bernoulliho rovnice vlastně říká, že zvýšením rychlosti proudění poklesne tlak. Tento princip platí i pro libovolné neturbulentní proudění kapaliny nebo plynu. Matematický vzorec sice v takovém případě neplatí přesně, ale jako odhad se hodí.
Tohoto principu se využívá v řadě případů, kde chceme vůči okolnímu prostředí vytvořit podtlak (fixírka, některé typy vývěv, profil křídla letadel, …).
Zajímavosti
- Bernoulliho rovnice je vlastně rovnice zachování energie na jednotku objemu. Po vynásobení objemem je to ještě patrnější – získáte \frac{1}{2}m v^2 (kinetická energie) a p\cdot V=p\cdot S\cdot s=F\cdot s (práce/potenciální energie).