30. léta v Československu

Hospodářská krize v Československu (počátek 30. let)

V Československu propukla hospodářská krize v roce 1930. Došlo k poklesu průmyslu až o 40 %, propad byl i v zemědělství a dalších odvětvích jako bylo bankovnictví a zahraniční obchod. Období doprovázela řada stávek, největší proběhla v roce 1932 v Mostě, kde stávkovali horníci.

Nejvíce byly zasaženy pohraniční části Československa, kde žilo nejvíce občanů německé národnosti. Projevila se i propast mezi hospodářskou vyspělostí jednotlivých částí Československa, kde byly výrazné rozdíly mezi českými zeměmi a Slovenskem a Podkarpatskou Rusí.

Vláda se snažila následky zmírnit například zmocňovacím zákonem, díky kterému mohla přijímat zákony týkající se hospodářství bez schválení parlamentu. Využívaly se i stravenky a veřejné práce, které umožňovaly získání práce od státu nezaměstnaným.

Vzestup extremistických stran (volby v roce 1935)

I kvůli velké nespokojenosti obyvatelstva dochází k jeho radikalizaci. Více příznivců postupně získává hlavně:

• Komunistická strana Československa
• Národní obec fašistická (během židenického puče se neúspěšně pokusili o obsazení vojenských kasáren v Brně)
• Hlinkova slovenská l’udová strana (požadovala autonomii Slovenska)

Nacionalistické nálady rostou i mezi německým obyvatelstvem. Po rozpuštění dvou nacionalistických stran v roce 1933 vzniká Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konrádem Henleinem. Ta v roce 1935 také vyhrála parlamentní volby, k moci se ale nedostala, protože došlo k uzavření široké koalice.

Politika a ekonomika ČSR (2. polovina 30. let)

Prezidentem se po abdikaci T. G. Masaryka stává v roce 1935 Edvard Beneš. Ještě před svým nástupem do funkce prezidenta zařídil Edvard Beneš jako ministr zahraničí podpis Malé dohody mezi ČSR, Jugoslávií a Rumunskem, která měla zaručit spojence z východní Evropy.

Byla také uzavřena československo-sovětská smlouva o vzájemné pomoci. Sovětský svaz měl vojensky pomoci ČSR v případě napadení, do pomoci se musela také ale zapojit i Francie.

Československo bylo v tomto období průmyslově velmi vyspělou zemí, vyváželo výrobky do celého světa. Velké výdaje vynakládalo také na budování armády a stavbu pohraničního opevnění.

Období první republiky poté končí podpisem Mnichovské dohody v září roku 1938.