Hustota – 8. třída (8. ročník)

WJV

umime.to/WJV

Co je těžší? Kilo železa, nebo kilo peří?

Komu někdy spadla na nohu železná činka, mohl by si myslet, že kilo železa je mnohem těžší. Ale kilogram a kilogram je stejná hmotnost. Liší se jen objemem.

Bylo by tedy dobré mít nějakou veličinu popisující, jak je něco těžké na jednotku objemu. A právě to je hustota. Značíme ji \rho, má jednotku kg/m³ a spočítá se přesně tak, jak jsme to řekli slovně – hmotnost dělíme objemem.

\rho=\frac{m}{V}

Na rozdíl od hmotnosti je hustota vlastností látek, a proto ji najdeme v tabulkách (např. hustota železa je kolem 7800 kg/m³ ať jde o hřebík nebo tank).

Příklad: dva materiály ze stejných částic

Dva materiály ze stejných (stejně těžkých) částic. Částice jsou ale různě nahuštěné. Proto platí \rho_A>\rho_B

Příklad: dva materiály ze stejně nahuštěných částic

Dva materiály ze stejně nahuštěných částic. Částice mají ale jiné hmotnosti. Proto platí \rho_A>\rho_C

Pokud chceme pomocí \rho=\frac{m}{V} počítat hmotnost nebo objem, můžeme (vztahový trojúhelník) dojít k tvarům m=\rho V a V=\frac{m}{\rho}.

Zajímavosti

Hustota může být i vlastnost tělesa (např. průměrná hustota mobilního telefonu).
Pokud již znáte Archimédův zákon, víte, že kilo peří je dokonce nepatrně těžší. Díky svému velkému objemu, je totiž při vážení na vahách nadlehčováno větší vztlakovou silou než kilo železa.