Lichokopytníci, chobotnatci, letouni, hmyzožravci, primáti

Lichokopytníci se při chůzi opírají o jeden, nebo o tři prsty (u nosorožce). Patří mezi ně například:

• kůň (a) – domestikován; dříve využíván k práci a dopravě, dnes spíše k rekreační jízdě
• osel (b) – využíván zejména v jižní Evropě a severní Africe
• zebra (c) – různé druhy žijí v savanách Afriky, pruhy zajišťují splývání v rámci stáda
• nosorožec (d) – mnohé druhy kriticky ohrožené, roh vzniká přeměnou kůže

Chobotnatci mají chobot vzniklý srůstem nosu a horního pysku. Patří sem slon africký (1) či menší slon indický (2). Sloni jsou ohroženi pytláctvím souvisejícím se získáváním slonoviny.

Letouni jsou schopni aktivního letu. Často se orientují pomocí echolokace. V Česku žijí netopýři (I) a vrápenci.

Zástupcem hmyzožravců je například krtek obecný (II), který má nohy přizpůsobené hrabání. Ježci (ježek západní – III – a ježek východní) se dovedou v ohrožení stočit do klubka. Rejsek obecný (IV) je drobný, žere např. hmyz, plže či pavoukovce.

Primáti obývají zejména tropy a subtropy. Mají sociální způsob života. Jsou býložraví či všežraví, mají dobře vyvinutý zrak.

Mezi poloopice patří např. komby (a) či lemuři (b). Ploskonosí žijí v Americe, mají širokou nosní přepážku a nozdry směřující od sebe. Patří mezi ně např. malpy (c) či vřešťani (d). Úzkonosí obývají Starý svět, zahrnují např. paviány (e), kočkodany (f) či makaky (g).

Zástupci lidoopů jsou:

• orangutani (1) – žijí na Borneu a Sumatře, dobře šplhají, jsou převážně býložraví a důrazně ohrožení úbytkem lesů
• gorily – (2) mají výraznou pohlavní dvojtvárnost, jsou býložravé, nejméně agresivní z lidoopů
• šimpanzi (3) – jsou relativně malí, obývají širokou škálu prostředí; žerou menší množství kvalitní stravy, jsou teritoriální; nejblíže příbuzní člověku