K stanovení veličin pomocí měření potřebujeme měřidlo (měřící přístroj).
- pro měření délky například pravítko, ale i mikrometrický šroub, nebo krejčovský metr
- pro měření hmotnosti například kuchyňská váha, nebo váha na auta
Abychom ale něco správně změřili, nestačí jen použít libovolné měřidlo pro danou veličinu. Musí mít i správné parametry. Například pravítko se hodí na měření výšky trojúhelníka v sešitě, ale ne výšky stromu. Konkrétně jde tedy o rozsah a přesnost.
Rozsah
Určuje jej rozdíl mezi maximální a minimální hodnotu veličiny na stupnici a také tyto krajní hodnoty.
- pravítko má rozsah několik desítek cm
- kuchyňská váha má rozsah asi 5 kg
- osobní váha má rozsah třeba do 150 kg
- rtuťový teploměr má rozsah kolem 7 °C, který ale nezačíná od nuly (třeba 35 °C až 42 °C)
Když má měřidlo malý rozsah, nemůžeme s ním měřit velké věci.
Přesnost
Žádné měření není úplně přesné. To je dáno samotnou podstatou fyziky (kvantová fyzika), nedokonalým postupem měření, ale i měřidlem.
Přesnost měřidla odpovídá polovině nejmenšího dílku na jeho stupnici. Pravítko s dílkem po 1 mm je přesnější než pravítko po 1 cm. Stejně tak digitální teploměr s rozlišením 0,1 °C je přesnější než lihový s rozlišením 1 °C.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
