Louky a pastviny

Louky obhospodařuje člověk a pravidelně je kosí, proto zde rostou prakticky jen byliny. Pastviny jsou spásané hospodářskými zvířaty. Na loukách i pastvinách převažují trávy (čeleď lipnicovité). Mezi rostliny luk a pastvin náleží například:

• pryskyřníky (a) – Jedovaté, většinou žlutě kvetoucí se složenými listy.
• řebříček obecný (b) – Má členěné listy a bílá květenství.
• šalvěj luční (c) – Má fialové souměrné květy, v teplejších oblastech.
• zběhovec plazivý (d) – Vytváří plazivé výběžky, kvete modře.
• ocún jesenní (e) – Prudce jedovatý, kvete na podzim, listy raší a plody se dostávají nad zem na jaře.
• zvonek rozkladitý (f) – Má fialovou korunu z 5 srostlých lístků.
• jetele – Mají typické trojčetné listy.
  • jetel luční (g) – Kvete růžově.
  • jetel plazivý (h) – Kvete bíle.

a – pryskyřník prudký

b – řebříček obecný

c – šalvěj luční

d – zběhovec plazivý

e – ocún jesenní

f – zvonek rozkladitý

g – jetel luční

h – jetel plazivý

• kohoutek luční (i) – Má čtyřklané růžové korunní lístky.
• pampelišky (j) – Žlutě kvetoucí, nažky mají chmýr a šíří se větrem.
• kopretina bílá (k) – Má žluté trubkovité květy vprostřed a bílé jazykovité na okraji úboru.
• sedmikráska obecná (l) – Menší než kopretina, má obvejčité listy v přízemní růžici, dobře snáší sešlap.
• lipnice luční (m) – Běžná tráva, květenstvím je lata tvaru jehlanu.
• jílek vytrvalý (n) – Běžná tráva, květenství jsou štíhlé klasy, společně s lipnicí se používá do travních směsí (i na fotbalová hřiště).

Na loukách rostou též orchideje (např. prstnatec májový – o), ty obvykle vyžadují specifické prostředí a patřičnou péči o něj.

i – kohoutek luční

j – pampeliška

k – kopretina bílá

l – sedmikráska obecná

m – lipnice luční

n – jílek vytrvalý

o – prstnatec májový

Stepi

Stepi jsou oblasti s přirozeným bezlesím, v Česku se jedná o nepříliš hojný ekosystém. Často hostí zvláště chráněné druhy rostlin. Mezi rostliny na stepích náleží:

• koniklec luční (I) – Má tmavě fialové květy, v Čechách i na Moravě.
• koniklec velkokvětý (II) – Má světle fialové květy, jen na Moravě.
• hlaváček jarní (III) – Má rozměrné žluté květy.
• kavyl Ivanův (IV) – Tráva, její plody mají péřité osiny.
• hvozdík kartouzek (V) – Má růžové zubaté korunní lístky.
• katrán tatarský (VI) – Na jižní Moravě, po dozrání plodů je kutálen větrem po krajině (stepní běžec).

I – koniklec luční

II – koniklec velkokvětý

III – hlaváček jarní

IV – kavyl Ivanův

V – hvozdík kartouzek

VI – katrán tatarský

Rumiště

Rumiště jsou místa, která vznikla přičiněním člověka a rostliny je postupně osidlují. Může se jednat o skládku stavebního odpadu, nakupení zeminy, zbořeniště aj. Do vegetace rumišť, křovin, strání či okrajů cest náleží například:

• třezalka tečkovaná (1) – Má žluté květy se 3 skupinami tyčinek a siličné nádržky v listech.
• mateřídoušky (2) – Na výslunných místech, aromatické.
• bodlák obecný (3) – Má ostnité listy a stonky, růžová květenství a nažky přenášené větrem.
• vlaštovičník větší (4) – Má 4četné žluté květy, roní oranžový latex.
• čekanka obecná (5) – Modré úbory, ze šlechtěné čekanky se dělá náhražka kávy.

1 – třezalka tečkovaná

2 – mateřídouška

3 – bodlák obecný

4 – vlaštovičník větší

5 – čekanka obecná

• podběl obecný (6) – Brzy zjara kvete žlutými úbory, později vyraší rozměrné listy.
• lopuch plstnatý (7) – Má plodenství s háčky (přenášení na srsti/peří živočichů).
• hluchavka bílá (8) – Bílé souměrné květy, křižmostojné listy.
• kopřiva dvoudomá (9) – Podobná hluchavce, avšak má žahavé trichomy a opyluje ji vítr.
• heřmánek pravý (10) – Má úbory s vyklenutým a dutým květním lůžkem, léčivý.

6 – podběl obecný

7 – lopuch plstnatý

8 – hluchavka bílá

9 – kopřiva dvoudomá

10 – heřmánek pravý

Na rumištích a podobných místech se často vyskytují invazní rostliny, jako např. trnovník akát, bolševník velkolepý nebo křídlatky.