Listnaté stromy a keře rostou v lesích i na otevřených stanovištích. Jsou součástí kulturní krajiny. Mnohdy se vysazují jako okrasné dřeviny v parcích, též jsou součástí městské zeleně.

Dřeviny se v souvislosti s vědou, výzkumem a osvětou pěstují v arboretech, domácí i cizokrajné dřeviny nalezneme též v botanických zahradách.

Listnaté dřeviny jsou pro člověka zdrojem dřeva. Plody dřevin jsou potravou živočichů. Živočichové též dřeviny využívají ke hnízdění (např. datel, strakapoud, brhlík…). Úlohu v ekosystémech má mrtvé dřevo. Na něj jsou vázáni mnozí živočichové (zejména bezobratlí).

Mnoho listnatých dřevin v lesích má nenápadné květy, opyluje je tedy zejména vítr (výjimkou je např. lípa srdčitá, javory, třešeň ptačí, bez černý).

Mezi listnaté stromy rostoucí v Česku patří například:

• dub letní (a), dub zimní – druhy původní v Česku, dlouhověké stromy s laločnatými listy a rozpraskanou šedohnědou borkou, jejich plody (žaludy) jsou nažky ve zdřevnatělé číšce
• dub červený (b) – pochází z Ameriky, má špičaté laloky listů, mnohde se chová invazně
• buk lesní (c) – strom s hladkou šedou borkou, listy jsou celokrajné, vejčité; plodem jsou nažky (bukvice)
• javory (d–f) – mají dlanitě členěné listy, plodem jsou dvounažky; javor mléč (d) má části listů ostré, javor klen (e) oblé (též má výrazněji klenuté dvounažky), javor babyka (f) má listy nejmenší, roste mj. v křovinách, vyskytuje se hlavně v nížinách

a – dub letní

b – dub červený

c – buk lesní

d – javor mléč

e – javor klen

f – javor babyka

• bříza bělokorá (g) – obsazuje uvolněná stanoviště, rychle roste, má bílou borku, trojúhelníkové listy a květy v jehnědách
• habr obecný (h) – oproti buku má dvojitě pilovitý okraj listů a borku se světlými pruhy, plodem jsou oříšky na listenech; často se používá v živých plotech
• jasan ztepilý (i) – má lichozpeřené listy, roste v blízkosti vodních toků, v lužních lesích, má výrazné tmavé pupeny
• lípa srdčitá (malolistá) (j) – národní strom Česka, listy se srdčitou čepelí, plody jsou oříšky v úžlabí listenu
• topoly – např. topol osika (k) s široce vejčitými zubatými čepelemi listů, které se třepotají ve větru; topol černý s trojúhelníkovými listy
• vrba jíva (l) – roste např. v křovinách, má menší nároky na vlhkost než jiné vrby

g – bříza bělokorá

h – habr obecný

i – jasan ztepilý

j – lípa srdčitá

k – topol osika

l – vrba jíva

Mezi keře náleží například:

• bez černý (m) – roste na půdách s větším obsahem dusíku (mýtiny, rumiště, okolí cest…); z bílých květenství lze připravovat sirup, plody jsou tmavé bobule (semena se šíří v trávicím ústrojí ptáků)
• líska obecná (n) – jednodomý keř plodící lískové oříšky, kvete od února do dubna, lísku opyluje vítr

m – bez černý

n – líska obecná