Krátká adresa: umime.to/UFX
Téma můžete procvičit také v těchto cvičeních.
Masožravé rostliny
Pexeso: 2. úroveňMasožravé rostliny
Poznávačka: 2. úroveňMasožravé rostliny
Otázky: 2. úroveňJe to moc těžké? Zkuste nejprve tato cvičení:
Masožravé rostliny
Pexeso: 2. úroveňNastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a systém.
Masožravé rostliny
Masožravé rostliny obvykle rostou v místech, kde je nedostatek živin. Tyto živiny (zejména dusík a fosfor) mohou získávat ze živočišné kořisti, kterou nalákají (např. vůní/zápachem či vzhledem pastí) a následně rozloží (pomocí trávicích enzymů).
Kořistí masožravých rostlin je obvykle hmyz, určité druhy mohou být ale specializované i na jiné bezobratlé (např. pavoukovce, korýše). Obratlovci jsou spíše výjimečnou kořistí masožravých rostlin s velkými pastmi (např. láčkovka rádža). Některé masožravé rostliny se druhotně přizpůsobily získávání živin z rostlinného opadu (láčkovka soudečková) či trusu živočichů (např. láčkovka Lowova).
Žádná rostlina nezískává kořist květem, květy masožravým (stejně jako jiným) rostlinám slouží k pohlavnímu rozmnožování. Pasti masožravých rostlin jsou ve většině případů přeměněné listy. Typy pastí jsou tyto:
- gravitační – Kořist spadne do dolní části pasti a nemůže vylézt ven. Víčko u gravitačních pastí obvykle slouží k zabránění vniknutí dešťové vody do láčky (a zředění trávicí tekutiny v její spodní části), po lapení kořisti se nezavírá. Vyskytuje se např. u láčkovek či špirlic.
- adhezní (lepivé) – Kořist je nalepena na povrch listu. Např. u tučnic, rosnatek, rosnolistů.
- mechanické sklapovací – Aktivně se hýbou v reakci na přítomnost kořisti, např. u mucholapky podivné či aldrovandky měchýřkaté.
- detentivní (vrš) – Kořist do pasti může pouze zalézt, např. u genlisejí.
- podtlakové – Vázané na vodní prostředí, dochází k otevření víčka pasti a rychlému nasátí kořisti, u bublinatek.
Masožravost u rostlin vznikla víckrát nezávisle na sobě. Mají-li různé druhy masožravých rostlin stejný typ pasti, nemusejí si být blízce příbuzné. Může se jednat o sbíhavý vývoj (konvergenci), např. u láčkovky a láčkovice či rosnatek a tučnic.







Mezi masožravé rostliny rostoucí v Česku patří například:
- bublinatka jižní (a) – Nejčastější, má drobné podtlakové pasti, kvete žlutými souměrnými květy.
- rosnatka okrouhlolistá (b) – Zejména na rašeliništích, listy obsahují výstupky s lesklými kapkami lepivé tekutiny (tentakule).
- tučnice obecná (c) – Na prameništích a slatiništích, loví přízemní růžicí lepivých listů.
Většina masožravých druhů v Česku je vázaná na ohrožené biotopy a zvláště chráněná.
V tropech a subtropech rostou například:
- mucholapka podivná (d) – Přirozeně na východě USA, nejčastěji šlechtěná, pasti se aktivně zaklapávají po podráždění chlupů na jejich vnitřní straně.
- láčkovky (e) – Zejména v jihovýchodní Asii.
- špirlice (f) – V Severní Americe.
- heliamfory (g) – Zejména na stolových horách Venezuely, Guyany, Brazílie.
Masožravé rostliny (střední)