Skládání, neboli sčítání sil je nejčastěji potřeba, když zjišťujeme výslednou sílu působící na těleso. Protože síla je vektorová veličina, skládání sil je vlastně sčítáním vektorů. Proto následující odstavce platí i pro jakoukoliv jinou vektorovou veličinu (např. hybnost, moment síly, …).

U sčítání více sil (F_1, F_2, F_3, …) často výslednou sílu označujeme bez indexu (F), v příkladech níže ji ale pro jednoznačnost označíme indexem „celk“.

Síly ležící v jedné přímce

Nejjednodušší je, když leží všechny síly v jedné přímce (např. všechny míří vodorovně doprava nebo doleva):

1. Zvolíme směr (jeden z těch dvou).

2. Přičítáme velikosti sil mířících zvoleným směrem, a odečítáme ty opačné.

3. Vyjde nám velikost (délka) výslednice. Pokud je kladná, míří námi zvoleným směrem, pokud ne, míří na druhou stranu.

Dvě síly neležící v jedné přímce (grafické řešení)

1. Síly narýsujeme tak, aby vycházely z jednoho bodu/působiště

2. Doplníme na rovnoběžník. Výsledkem je jeho úhlopříčka vycházející ze společného počátku sil

Pokud jsou na sebe síly kolmé, jde o úhlopříčku obdélníka s délkou podle Pythagorovy věty $F=.

Více sil neležících v jedné přímce (grafické řešení)

1. Vektory narýsujeme tak, aby vycházely z jednoho bodu/působiště

2. Doplňováním na rovnoběžník sčítáme postupně jednotlivé vektory dokud nezbyde jeden výsledný vektor (pořadí je na nás, nejjednodušší je ale sdružovat rovnoběžné síly a následně ty na sebe kolmé)

Souřadnicové řešení

1. Musíme zvolit nějakou kartézskou soustavu souřadnic, například ve směru jedné ze sčítaných sil.

2. Určíme jednotlivé složky všech vektorů sil v této soustavě

3. Sečteme zvlášť stejné složky všech sil

4. Výsledkem je vektor výsledné síly o souřadnicích které nám vyšly

Velikost je podle Pythagorovy věty odmocnina z druhých mocnin souřadnic (zde odmocnina z 5^2+(−2)^2, tedy \sqrt{29}).

Tipy

• Pokud jsou na sebe dvě síly kolmé, určíme délku výsledné síly i se znalostí úhlopříček obdélníka (Pythagorova věta, F_\mathrm{celk}=\sqrt{F_1^2+F_2^2})

• Alternativně můžeme grafické skládání sil pojmout tak, že síly připojujeme jednu za druhou jako na řetěz (viz obrázek). Je to sice názornější, ale rýsovalo by se to mnohem hůř.