Skládání sil

Protože síla je vektorová veličina, skládání sil je vlastně sčítáním vektorů. Proto následující odstavce platí pro jakoukoliv jinou vektorovou veličinu.

Sčítání vektorů není vždy jednoduché. Záleží na tom, jak jsou jednotlivé síly orientovány. Může nastat několik situací:

Sčítání vektorů ukážeme na příkladu skládání sil a jejich výslednici označujeme indexem „celk“.

Vektory ležící v jedné přímce

Pokud leží všechny vektory v jedné přímce (např. všechny míří vodorovně doprava nebo doleva) je tato úloha velmi zjednodušena:

1. Zvolíme směr (jeden z těch dvou).

2. Přičítáme velikosti vektorů mířících zvoleným směrem, u těch které míří na druhou stranu odečítáme.

3. Vyjde nám velikost (délka) výsledného vektoru. Pokud vyšla kladně, míří námi zvoleným směrem, pokud vyšla záporně, míří na druhou stranu.

Vektory neležící v jedné přímce (souřadnicové řešení)

1. Musíme zvolit nějakou kartézskou soustavu souřadnic, například ve směru jednoho ze sčítaných vektorů.

2. Určíme jednotlivé složky všech vektorů v této soustavě

3. Sečteme zvlášť stejné složky všech vektorů

4. Výsledkem je vektor o souřadnicích které nám vyšly

Dva vektory neležící v jedné přímce (grafické řešení)

5. Vektory narýsujeme tak, aby vycházely z jednoho bodu/působiště

6. Doplníme na rovnoběžník. Výsledkem je úhlopříčka vycházející ze společného počátku vektorů

Více vektorů neležících v jedné přímce (grafické řešení)

1. Vektory narýsujeme tak, aby vycházely z jednoho bodu/působiště

2. Doplňováním na rovnoběžník sčítáme postupně jednotlivé vektory dokud nezbyde jeden výsledný vektor (pořadí je na nás)

Tipy

Pokud jsou na sebe vektory kolmé (nesvírají jiný úhel), určíme délku výsledné síly i se znalostí úhlopříček obdélníka (Pythagorova věta, F_\mathrm{celk}=\sqrt{F_1^2+F_2^2})

Alternativně můžeme grafické skládání vektorů pojmout tak, že síly připojujeme jednu za druhou jako na řetěz (viz obrázek). Je to sice názornější, ale rýsovalo by se to mnohem hůř.