Také je znám jako druhý Newtonův zákon, je jedním z nejdůležitějších zákonů, které popisují dynamiku pohybu (proč objekty mění svůj pohyb).

Matematicky je vyjádřen jako rovnice mezi výslednicí sil působících na těleso (\vec F), jeho zrychlením (\vec a) a setrvačností tělesa vyjádřenou jeho hmotností (m).

\vec F=m\cdot \vec a

Rovnice napsaná bez znázornění vektorových veličin (F=m\cdot a) je také častá, zejména když není směr zrychlení důležitý (např. vše probíhá na přímce).

• Těleso o hmotnosti 1 kg se pohybuje se zrychlením 1 m/s² → síla 1 N.
• Láhev limonády (2 kg) padá se zrychlením asi 10 m/s² → síla 20 N.
• Karta BANGu (0,001 g) klouže po stole a brzdí se zrychlením 2 m/s² → síla 0,002 N.

Jiné tvary

Pomocí matematických úprav můžeme dojít k dalším tvarům:

\vec a=\frac{\vec F}{m}

Tento tvar je fyzikálně asi nejlogičtější, protože zrychlení, které je z našeho pohledu následek (levá strana rovnice), je důsledkem příčin tohoto pohybu (přítomnost sil \vec F, setrvačnost tělesa kvůli hmotnosti m).

• Sáně s dítětem (10 kg) táhne výsledná síla 5 N → Síla způsobí zrychlení saní 0,5 m/s².
• Auto (1500 kg) brzdí s výslednou silou 6000 N → Zrychlení (resp. zpomalení) auta bude 4 m/s².

m=\frac{F}{a}

Protože je hmotnost skalár, je podílem velikostí obou vektorů, což můžeme zapsat právě jako \frac{F}{a} (bez šipek) nebo uzavřením vektorů do svislých čar m=\frac{\lvert\vec F\rvert}{\lvert\vec a\rvert}.

• Vláček pohání výsledná síla o velikosti 0,3 N a pohybuje se se zrychlením 1,5 m/s². → Musí mít hmotnost 0,2 kg.