Paleolit, období lovců a sběračů
Starší doba kamenná je nejstarší a nejdelší období, během kterého docházelo k vývoji člověka od australopitéků po současný rod homo. Končí společně s ústupem poslední doby ledové.
Prvními doklady kreativní práce člověka jsou pozůstatky štípání kamene, v nejstarším paleolitu mají podobu pěstních klínů. Artefakty, které se nám v půdě zachovaly, jsou vyrobeny většinou z kamene, ze kterého se člověk postupně učil štípat stále menší a detailnější nástroje, kosti i mamutoviny. Mimo to si můžeme být jisti, že pracovali i se dřevem, proutím, kůžemi, šlachami a dalším organickým materiálem.
Šlo o lovce a sběrače. Primárně získávali potraviny sběrem planých rostlin a jejich plodů, hmyzu či např. měkkýšů. Takovouto stravu doplňovali masem získaným lovem jak malých, tak velkých zvířat, například mamutů či později koní a sobů.V tomto období se lidé naučili používat oheň, domestikovali psa a začali vytvářet první obydlí.
Objevují se první umělecká díla. Jde např. o:
- jeskynní malby (jeskyně Lascaux ve Francii nebo Altamira, Španělsko) nebo
- různé plastiky i lidských těl, například soška muže z mamutoviny (Brno) nebo žen, tzv. venuší.
Unikátní je v tomto tzv. Věstonická venuše, která je nejstarším nálezem keramiky na světě.
Lokality paleolitu
Nejznámější české lokality se často nachází na jižní Moravě. Jsou jimi:
- Dolní Věstonice, kde byla nalezena Věstonická venuše,
- Pavlov,
- Předmostí u Přerova,
- či Stránská skála u Brna.
Mnoho nálezů se též nalezlo v jeskyních, například Šipce u Štramberku či Kůlně v Moravském krasu.
Mezolit
Střední doba kamenná byla přechodovým období mezi obdobím lovců a sběračů a prvními zemědělci. Byly objeveny menší sídliště u zdrojů potravy i první pohřebiště (nikoli jen jednotlivé pohřby).
Neolit a první zemědělci
Pro mladší dobu kamennou byla charakteristická výrazná změna životního stylu, který sem přinesli přes Balkán lidé z Blízkého východu. Tyto změny označujeme jako neolitickou revoluci. Vyznačovala se především:
- usedlým způsobem života v pevných, tzv. dlouhých domech kůlové konstrukce s pravděpodobně sedlovou střechou,
- pěstováním obilovin a luštěnin,
- domestikací a chovem zvířat (ovcí, koz, krav),
- rozmachem využívání keramiky,
- přítomností broušených kamenných nástrojů a
- počátkem tkaní látek.
Díky usedlému způsobu života i rozsáhlým využíváním keramiky, která se snadno zachovává i pod zemí, byl neolit prvním obdobím, které v krajině zanechalo výrazné stopy a velké množství archeologických nálezů.
Eneolit
V pozdní době kamenné došlo ke klimatickým výkyvům, které vedly ke změnám v zemědělství. Lidé začali pěstovat ovocné stromy, orat za pomoci dobytka a vylepšili nástroje pro sklizeň (srpy). Lidé začali zpracovávat první kovy, nejprve zlato, poté měď.
Rozsáhlejší organizaci společnosti dokládají i tzv. megalitické stavby (často hrobky), tedy stavby obsahující velké kameny. Nejznámější takovouto stavbou je Stonehenge (Velká Británie).
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.