Oxidy jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními prvky. Oxidační číslo atomu kyslíku v oxidech je −II (kyslík myšleně přijímá 2 elektrony od méně elektronegativního atomu).
Názvosloví oxidů
Název oxidu sestává z podstatného jména oxid a přídavného jména (obsahuje název prvku, se kterým je kyslík sloučen, s koncovkou dle jeho oxidačního čísla).
Oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem | Koncovka přídavného jména | Příklad |
---|---|---|
I | -ný | \mathrm{\overset{\tiny I}{N_2} \overset{\tiny -II}{O}} – oxid dusný |
II | -natý | \mathrm{\overset{\tiny II}{C} \overset{\tiny -II}{O}} – oxid uhelnatý |
III | -itý | \mathrm{\overset{\tiny III}{Fe_2} \overset{\tiny -II}{O_3}} – oxid železitý |
IV | -ičitý | \mathrm{\overset{\tiny IV}{C} \overset{\tiny -II}{O_2}} – oxid uhličitý |
V | -ičný, -ečný | \mathrm{\overset{\tiny V}{V_2} \overset{\tiny -II}{O_5}} – oxid vanadičný |
VI | -ový | \mathrm{\overset{\tiny VI}{S} \overset{\tiny -II}{O_3}} – oxid sírový |
VII | -istý | \mathrm{\overset{\tiny VII}{Cl_2} \overset{\tiny -II}{O_7}} – oxid chloristý |
VIII | -ičelý | \mathrm{\overset{\tiny VIII}{Os} \overset{\tiny -II}{O_4}} – oxid osmičelý |
Převádění názvu na vzorec
Příklad: oxid selenový.
- Napsat značky prvků. Oxidy vždy obsahují kyslík (\mathrm{O}), který se ve vzorci píše doprava. – \mathrm{SeO}
- Kyslík má oxidační číslo −II. – \mathrm{Se \overset{\tiny -II}{O}}
- Oxidační číslo druhého prvku vychází z koncovky přídavného jména: selenový → selen bude mít oxidační číslo VI. – \mathrm{\overset{\tiny VI}{Se} \overset{\tiny -II}{O}}
- Součet oxidačních čísel v molekule musí být roven 0, je nutné upravit počet jednotlivých atomů.
- Pomocí křížového pravidla: oxidační číslo „převést“ na počet částic druhého prvku (\mathrm{\overset{\tiny VI}{Se_2} \overset{\tiny -II}{O_6}}) a následně vzorec zjednodušit (\mathrm{\overset{\tiny VI}{Se} \overset{\tiny -II}{O_3}}).
- Úvahou/sestavením rovnice. Selen má oxidační číslo VI. Kolik v molekule musí být atomů kyslíku (s ox. č. −II), aby „vyrovnaly“ oxidační číslo VI? Neboli: \mathrm{-II} \cdot x + \mathrm{VI} = 0, x = 3. V molekule musejí být 3 atomy kyslíku: \mathrm{\overset{\tiny VI}{Se} \overset{\tiny -II}{O_3}}.
- Oxidační čísla se obvykle zapisují jen jako pomůcka při tvoření vzorce, tedy výsledný vzorec by byl \mathrm{SeO_3}.
Tento postup přibližuje cvičení krok po kroku (název na vzorec).
Převádění vzorce na název
Příklad: \mathrm{Al_2O_3}.
- Uvědomit si, že jde o oxid.
- Zjistit název prvku sloučeného s kyslíkem (v tomto případě jde o Al = hliník). – oxid hlin…
- Zjistit oxidační číslo druhého prvku. Součet oxidačních čísel v molekule je 0.
- Každý atom kyslíku má oxidační číslo −II, jsou přítomny 3 atomy kyslíku. Součet oxidačních čísel u atomů O je tedy −6.
- Jsou přítomny 2 atomy hliníku (Al). Jaké musí být oxidační číslo každého z nich, aby došlo k „vyrovnání“ −6 u atomů O? Neboli: 2 \cdot x -6 = 0, x = 3. Oxidační číslo hliníku (Al) je III.
- Zjistit, jaké koncovce odpovídá dané oxidační číslo. V tomto případě III → -itý, jedná se o oxid hlinitý.
Tento postup přibližuje cvičení krok po kroku (vzorec na název).
Příklady oxidů
- oxid uhličitý (\mathrm{\overset{\tiny IV}{C} \overset{\tiny -II}{O_2}}) – Je potřeba pro fotosyntézu. Vzniká při buněčném dýchání (vyšší koncentrace v zadýchané místnosti negativně ovlivňuje soustředění), ale také při spalování organických látek/fosilních paliv. Ve vzduchu je ho asi 0,042 % (420 ppm). Jeho obsah ve vzduchu vlivem lidské činnosti stoupá, což prohlubuje skleníkový efekt.
- oxid uhelnatý (\mathrm{\overset{\tiny II}{C} \overset{\tiny -II}{O}}) – Vzniká při hoření za nedostatku kyslíku. Váže se na hemoglobin (červené krevní barvivo) ochotněji než kyslík, čímž zabraňuje přenosu kyslíku v těle (to je podstata jeho jedovatosti).
- oxid dusný (\mathrm{\overset{\tiny I}{N_2} \overset{\tiny -II}{O}}) – „Rajský plyn“, používá se ke znecitlivění ve stomatologii či k přípravě šlehačky.
- další oxidy dusíku – Souhrnně označované jako \mathrm{NO}_x. Jedovaté, vznikají při provozu spalovacích motorů. Jejich přítomnost vede ke vzniku přízemního ozonu.
- oxid křemičitý (\mathrm{\overset{\tiny IV}{Si} \overset{\tiny -II}{O_2}}) – Tvoří minerál křemen, je součástí mnohých hornin (např. žuly). Potřeba pro výrobu skla (ve formě sklářského písku). Jeho pórovitá forma, silikagel, se používá k pohlcování vlhkosti (typicky v malých sáčcích u různých výrobků).
- oxid titaničitý (\mathrm{\overset{\tiny IV}{Ti} \overset{\tiny -II}{O_2}}) – Využíván jako bílé barvivo, např. do temper či zubních past.
- oxid siřičitý (\mathrm{\overset{\tiny IV}{S} \overset{\tiny -II}{O_2}}) – Jedovatý. Vzniká při spalování paliv obsahujících síru (např. hnědého uhlí). Dříve způsoboval kyselé deště, nyní se zachytává při odsiřování spalin. V nízkých koncentracích se používá jako konzervant (např. u sušeného ovoce).
- oxid sírový (\mathrm{\overset{\tiny VI}{S} \overset{\tiny -II}{O_3}}) – Jeho reakcí s vodou vzniká kyselina sírová.
- oxid železitý (\mathrm{\overset{\tiny III}{Fe_2} \overset{\tiny -II}{O_3}}) – Součástí minerálu hematitu, ruda železa.
- oxid vápenatý (\mathrm{\overset{\tiny II}{Ca} \overset{\tiny -II}{O}}) – Pálené vápno, součást cementu. Vzniká pálením vápence.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Oxidy (střední)
zadání: 54
Typicky zabere: 6 min
Otázky
Výběr správné odpovědi z nabízených možností.
Oxidy (lehké)
zadání: 17
Typicky zabere: 5 min
Oxidy (střední)
zadání: 28
Typicky zabere: 4 min
Oxidy (těžké)
zadání: 40
Typicky zabere: 4 min
Pexeso
Hledání dvojic, které k sobě patří.
Oxidy (lehké)
zadání: 17
Typicky zabere: 3 min
Oxidy (střední)
zadání: 24
Typicky zabere: 3 min
Oxidy (těžké)
zadání: 40
Typicky zabere: 3 min
Krok po kroku
Doplňování jednotlivých kroků v rozsáhlejším postupu.
Oxidy: název na vzorec (lehké)
zadání: 20
Typicky zabere: 6 min
Oxidy: vzorec na název (lehké)
zadání: 16
Typicky zabere: 5 min