Ploštěnci

Ploštěnci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí buď volně (často ve vodě či vlhkém prostředí) či jako vnitřní parazité živočichů. Mají zploštělé, dvoustranně souměrné tělo.

Ploštěnky žijí volně, české druhy jsou velké v řádu centimetrů (např. ploštěnka mléčná na obrázku). Dýchají celým povrchem těla, vylučují pomocí plaménkových buněk, jejich tělo řídí nervová soustava sestávající ze shluků nervových buněk. Dokáží velmi dobře regenerovat, obnovovat ztracené či poškozené části těla.

Parazitičtí ploštěnci mají často složitý vývojový cyklus, v rámci něhož střídají mezihostitele (v něm se rozmnožují nepohlavně) a hostitele (v tom se rozmnožují pohlavně). Mívají též zjednodušenou stavbu těla.

Motolice jaterní je parazit, jeho dospělci žijí v játrech definitivního hostitele: dobytka či člověka. Vajíčka hostitele opouští trusem, larvy žijí ve vodě a vyvíjejí/množí se v mezihostiteli, plži bahnatce.

Mezi tasemnice náleží např. tasemnice bezbranná. Jejím mezihostitelem je skot (hovězí dobytek), ve svalovině zde vznikají zapouzdřené larvy (boubele). Konzumací masa s boubelemi se může nakazit definitivní hostitel (např. člověk). Tasemnice žije v tenkém střevě hostitele. Má pentlicovité tělo dlouhé až několik metrů, z něj se uvolňují články s vajíčky. Tasemnice dlouhočlenná (jejím mezihostitelem je prase) se v Česku nevyskytuje.

Nákaza výše zmíněnými parazity je v současnosti u člověka vzácná díky dodržování hygieny a veterinární kontrole masa. Čas od času se vyskytují případy nákazy tasemnicí bezbrannou po konzumaci tatarského bifteku; patřičná tepelná úprava masa vývojová stádia parazitů ničí.